Slaný - kostel sv. Gotharda
V jádru románský kostel z 1. pol. 12. stol., později goticky přestavěný, 10 km S od Kladna
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Středočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Slaný | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | mujweb.cz | |
| Návštěva: | 27.3.2010, 28.12.2012 |
Na poč. 12. stol. vznikla na území dnešního města tržní osada, kde se směňovaly domácí zemědělské a řemeslnické produkty za zboží pocházející ze vzdálených krajů. Ve 30. letech 12. stol. přešla větší část osady do vlastnictví benediktinského kláštera na Ostrově u Davle, který zde vystavěl jednolodní, raně gotický kostel sv. Gotharda. Jeho základy překryl presbytář dnešního, pozdně gotického kostela téhož zasvěcení. V jádru románská bazilika byla definitivně přestavěna po r. 1450 a dokončena r. 1520. V této době bylo částečně na starších základech zaklenuto dnešní trojlodí, postaven presbytář a sakristie s depozitářem. Kostel byl pronikavě obnoven r. 1874 a r. 1890 architektem R. Stechernem.
Dnes je kostel gotická trojlodní bazilika s obdélníkovým, pětiboce ukončeným presbytářem s obdélníkovou sakristií a přilehlým depozitářem po J straně a s hranolovou věží nad SZ nárožím. V průčelí je obdélná předsíň, vně zpevňují stavbu opěráky, na presbytáři s fiálami. Ve zdech jsou prolomena hrotitá okna s jednoduchými i složitějšími pozdně gotickými kružbami. Do předsíně vede hrotitý portál s hruškovým profilem, do kostela hrotitý bohatě profilovaný portál s řezanými dveřmi s pozdně gotickou plaménkovou dekorací z poč. 16. stol. Věž s hrotitými okny je kryta jehlancovou střechou.
Presbytář je sklenut síťovou hvězdovou klenbou na sloupkových příporách. Klenební žebra se sbíhají ve svorníku s reliéfem Kristovy hlavy z doby před r. 1450. Hlavní loď je otevřena do nižších bočních lodí hrotitými arkádami na hranolových pilířích, trojlodí je sklenuto nestejnými poli křížové žebrové klenby a křížové klenby. Sakristie a depozitář jsou sklenuty cihlovou křížovou žebrovou klenbou, stejně jako předsíň. Barokní kruchta je podklenuta valeně s lunetami. Na klenbě presbytáře je nástěnná malba z poč. 16. stol., zobrazující žehnajícího Krista, symboly evangelistů a anděly s nástroji umučení, doplněna je o postavy evangelistů. R. 1614 byla upravena malířem M. Jednuškou a v l. 1776, 1840 a 1890 obnovena J. Heřmanem. V depozitáři se nachází kamenná pozdně gotická pokladnice s železnými dvířky.
Hlavní oltář je portálový, sloupcový, s nástavcem a pochází ze 2. pol. 18. stol. Obraz byl opraven r. 1876 V. Kandlerem. Výzdobu tvoří sochy sv. Petra a Pavla, Václava a Jana Nepomuckého, v nástavci Nejsvětějsí Trojice. Při pilířích hlavní lodi je umístěno šest bočních protějškových rokokových panelových oltářů z 3. čtvrt. 18. stol. Po pravé straně: oltář sv. Jana Nepomuckého, sv. Barbory a sv. Floriána. Po levé straně pak oltář sv. Anny, sv. Václava a sv. Máří Magdalény. Oltář Ukřižování v S boční lodi je rokokový z 2. pol. 18. stol., se skupinou Ukřižování, P. Marií a Janem Evangelistou ve sloupovém architektonickém rámci, v tumbě je výjev očistce. Oltář P. Marie v J boční lodi je taktéž rokokový ze 2. pol. 18. stol., portálový s nástavcem a s raně barokní sochou Madony ze 2. pol. 17. stol. Pseudogotická kazatelna pochází z r. 1874, zpovědnice je barokní z 2. třetiny 18. stol. Lavice jsou barokní, z poč. 18. stol, rokokové varhany byly vyrobeny r. 1783. V interiéru se nacházejí obraz P. Marie, barokní kopie středověké Madony v rokokovém rámu z pol. 18. stol. a obraz Kristovy tváře ze 17. stol. v rokokovém řezaném rámu. Cínová křtitelnice s reliéfní výzdobou je z r. 1511. Na V zdi S lodi je nápisový náhrobník ze 17. stol., na vnější S zdi presbytáře náhrobní deska z r. 1584, původně rámovaná dvojicí sloupů nesoucích rovné kladí, a na V straně náhrobník z r. 1585, původně patrně obdobného architektonického uspořádání.
Neprobylice - tvrz 
Třebíz - skanzen
