Neprobylice - tvrz
Tvrz Václava Pětipeského z Chyš z 2. pol. 16. stol., 7 km SZ od Slaného
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Středočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Neprobylice | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.neprobylice.com | |
| Návštěva: | 27.3.2010 |
Ves se připomíná poprvé r. 1260 v majetku plaského kláštera. Od 14. stol. byla rozdělena na několik dílů, jejichž dějiny nelze zpočátku rozlišit, převážně v rukách místních vladyků. Písemné zprávy dokládají, že již během 14. stol. vznikla ve vsi minimálně dvě panská sídla (tvrze). Po r. 1560 skoupil podstatnou část vsi včetně obou tvrzí Václav Pětipeský z Chyš a z Egrberka na Blahoticích. Dolní tvrz, připomínaná poprvé v r. 1560, vznikla na díle, jenž už od 15. stol. patřil vladykům z Hřivic. Druhá, horní tvrz, zvaná Hrádek stávala pravděpodobně na návrší nad potokem v místech, kde byla později Václavem Pětipeským vystavěna nová tvrz s poplužním dvorem. Ze svobodných dvorů jsme schopni, podle zápisů z pol. 16. stol., kdy byly připojeny k té či oné tvrzi, rozeznat "Matějovský" a "na Straně".
Václavovu synovi Odolenovi byl statek po r. 1620 zkonfiskován a stal se součástí smečenského panství Martiniců, jimž náležel až do pozemkové reformy provedené r. 1922. Po ztrátě rezidenční funkce sloužila tvrz jako obytná a hospodářská stavba dvora. Tehdy došlo k radikální změně její dispozice odstraněním starších a vyzdvižením nových příček. Během 19. stol. sloužila část objektu jako ovčín, ve druhé části byl byt s černou kuchyní. Při těchto úpravách zřejmě bylo odstraněno patro tvrze. Ve 2. pol. 19. stol. byl objekt nově zastřešen. Z bývalého poplužního dvora vznikly dvě samostatné části, přičemž díl s tvrzí získal pan Cimrman. Dnes patří jeho potomkům, jimž byl po r. 1989 navrácen.
Neprobylická tvrz sloužila jako hospodářská budova i po r. 1945. Jelikož však nebyla udržována, zpustla. Ještě počátkem 70. let 20. stol. stála při bývalém dvoře v relativně dobrém stavu, během následujících dvaceti let se však prakticky rozpadla. Téměř celé přízemí zaplnil zřícený krov s krytinou, stěny trpí statickými poruchami způsobenými zatékající vodou a tlakem trámů. Zcela zdevastovaný objekt nadále chátrá bez využití.
Novu neprobylickou tvrz nechal r. 1587 postavit Václav Pětipeský z Chyš, majitel blízkého statku Blahotice. Přízemní obdélná budova rozměrů přibližně 20 x 20 m zaujala dominantní polohu v SV části vsi. Po odstranění patra ji kryly valbové střechy s bobrovkami. V J průčelí se dochovaly dvě druhotně osazené erbovní desky se znaky Václava Pětipeského a jeho manželky Izoldy Vojkovské z Milhostic a pod nimi rovněž druhotně zasazená nápisová deska upomínající na výstavbu tvrze v l. 1577-1578. Pravoúhlý bosovaný portál, který tu byl ještě na začátku století, už zmizel.
Interiér stavby podlehl razantním přestavbám, nicméně je patrné, že původně měl trojtraktovou dispozici se střední úzkou částí a dvojicemi obytných místností po obou stranách. Původní, dnes již zaniklý vstup do objektu lze předpokládat ve V průčelí. Za ním se rozkládala vstupní síň se schodištěm do sklepů pod J a středním traktem. Pod přístupovým schodištěm zůstaly zachovány dva půlkruhové neokosené portálky, kromě zmíněných desek jediná památka na pozoruhodné architektonické detaily ze 16. stol.
V těsné blízkosti tvrze se nachází zvonice, jež je kopií stavby stržené v r. 1896. Neprobylická zvonice doprovázela dříve kostel sv. Ducha na návsi, který byl r. 1741 zbořen, když byl vystavěn nový chrám nad obcí. Novější stavba si zachovala nejen stejnou konstrukci, ale zejména souzvuk trojice zvonů, které unikly válečným rekvizicím. Největší z nich ulil r. 1595 Brikcí z Cimperka a prostřední Bartoloměj Berounský r. 1510. Václava staršího Pětispeského z Chyš a Egerberka připomíná nápis na jednom ze zvonů. Šestibokou podezdívku zvonice zdobí dvojice náhrobků ze strženého neprobylického kostela. První patří Václavu staršímu Pětipeskému z Chyš a Egeberka a druhý Mandaleně z Adlaru, manželce Odolana Pětipeského z Chyš a Egeberka.
Zvonice obklopená lipami inspirovala spisovatele historických románů Václava Beneše Třebízského, v jehož dílech se o Neprobylicích dočítáme. Stala se též vděčným námětem pro řadu malířů, např. zasloužilého umělce Karla Vika, jehož akvarely zvonice v Neprobylicích a dále v Želenicích, Kvílicích, Přelíci a Libušíně najdeme ve slánském muzeu.
Panenský Týnec - klášter klarisek s kostelem P. MarieSlaný - kostel sv. Gotharda
Třebíz - skanzen
Rodinný pivovar Zichovec - pivovar
Zkamenělý pastýř - menhir
Žerotín - zřícenina
