Stolpen - hrad

Impozantní pětivěžový hrad přestavěný na renesanční zámek, později upravený na barokní pevnost, 27 km V od Drážďan


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze stolpen
Kraj:Sasko (Německo)
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Stolpen
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.burg-stolpen.org
Návštěva:4.7.2010, 6.5.2012


Čedičová kupa, na níž byl hrad vystavěn, se tyčí na území bývalého míšeňského markrabství na křižovatce důležitých obchodních cest. První nepotvrzené zprávy o osídlení této strategicky výhodné polohy pocházejí již doby kolem r. 1100, kdy zde existovalo dřevohlinité hradištní opevnění s pohraniční strážní funkcí. Místo je poprvé písemně doloženo k r. 1121 v Kronice české. V r. 1218 získal území biskup Bruno II. z Porstendorfu od Moyka de Stulpen a začal stavět kamenný hrad z místního bazaltu (čediče). V následujícím období se ze Stolpenu stalo samostatné panství. Z r. 1222 pochází první doložená zmínka o hradu. Po sporech s českým králem Václavem I. připadl hrad r. 1241 definitivně míšeňským biskupům a v následujícím století se stal samostatným centrem biskupské správy. Během husitských válek byl hrad neúspěšně obléhán. Na poč. 15. stol. vzniklo pod hradem osídlení, které se především díky přestěhování sídla biskupů z Míšně do Stolpenu, rychle změnilo v město. Wettinský kurfiřt August Saský brzy rozpoznal strategicky výhodnou polohu hradu a donutil biskupa vyměnit hrad s městem za méně významný úřad, čímž na Stolpenu skončila 340-letá vláda biskupů.
August Saský přestavěl hrad v renesančním stylu. Interiéry byly nákladně vymalovány a na J straně kopce vznikla zoologická zahrada a arboretum. Během třicetileté války byl hrad obléhán císařskými Chorvaty. Dobyli město i předhradí, ale jádro bráněné stolpenskými měšťany se podařilo uhájit. Hrad při tom postihl ničivý požár, byl však záhy opraven, sloužil jako vězení a byla sem umístěna stálá vojenská posádka. R. 1639 byl hrad neúspěšně obléhán Švédy. R. 1675 byl hrad pod vedením zemského stavitele Wolfa Caspara von Klengel přestavěn na významnou barokní pevnost. Při požáru města v r. 1723 byla zasažena a zničena i část hradu. R. 1756 se hradu zmocnilo pruské vojsko a rok na to jej nechalo pobořit, ale již o dva roky později získalo Sasko Stolpen zpět. Na poč. 60. let 18. stol. byla posádka hradu rozpuštěna a objekt byl ponechán svému osudu. Začal rychle chátrat a r. 1773 musela být část budov z bezpečnostních důvodů stržena, neboť hrozilo jejich zřícení.
R. 1806 se Sasko spolu s Pruskem podílelo na válce proti napoleonské Francii. Ve dvou bitvách u Jeny a Auerstedtu v říjnu 1806 bojovalo 22 000 saských vojáků. Obě bitvy skončily pro Prusko a jeho spojence katastrofální porážkou a Sasko se krátkodobě ocitlo pod francouzskou nadvládou. V této době byla obnovena obranyschopnost hradu, část opevnění byla dokonce nově vybudována. Po neúspěšném ruském tažení Napoleona odstřelila na zpáteční cestě francouzská armáda rozsáhlé části hradu. Tím pevnost definitivně ztratila svůj vojenský význam.
R. 1859 nařídil král Jan Saský komplexní rekonstrukci objektu, který r. 1877 zpřístupnil veřejnosti. Od r. 1992 patří hrad svobodnému státu Sasko a je provozován jako objekt turistického ruchu.
Celý komplex hradu je dlouhý téměř 220 m a ve své dnešní podobě má čtyřdílnou dispozici. Dělí se na předhradí s prvním nádvořím, horní předhradí s druhým nádvořím a hlavní hrad. Ten je rozdělen na horní a dolní, z nichž každý obsahuje další nádvoří. První branou, umístěnou v nízké jednopatrové hranolové věži a sevřenou dvěma bastiony, se od V vchází na první nádvoří, kde je vstup do kasemat a 3 m hluboká cisterna. Uzavírá jej 36 m dlouhá sýpka o třech patrech z r. 1518. Průjezd v budově sýpky kontrolovaný strážnicí představuje jedinou přístupovou cestu do hlavního hradu. Naproti strážnici jsou bývalé stáje, na něž navazuje mučírna. Horní předhradí je budovou sýpky rozděleno na dvě části. Nad cisternou vede kamenný most do horního hradu. Nahradil původní dřevěný, který byl zničen během sedmileté války. Do hlavních prostor hradu se dostaneme portálem zdobeným reliéfním znakem saských kurfiřtů. Portál přímo sousedí s nízkou válcovou věží výběrčího daní (Schösserturm) postavenou mezi l. 1476 a 1487. Původně měla ještě jedno patro, to však bylo r. 1787 kvůli špatnému stavu sneseno. Věž má charakteristickou zvoncovitou báň, jejíž současná podoba pochází z r. 1936, kdy byla rekonstruována. Ve věži se nachází kancelář výběrčího a dvě podzemní kobky. Věž výběrčího a válcovou Jánskou věž (Johannisturm) se schodišťovým přístavkem spojuje čelní hradba s parkánem.
Třetí nádvoří plnilo v obraně hradu důležitou funkci. Na jeho J straně se dochovala hradba s arkádami tovřícími rozměrné dělové komory s pětibokými střílnami. Proto je označováno "dělové nádvoří" (Kannonenhof) a bylo zároveň hospodářským centrem hradu. Byla zde pekárna, kovárna, stáje, jatka a lázně. Hradby, jimiž bývala spojena Jánská a Kolmá věž (Seigerturm), již neexistují, a tak dnes věže stojí samostatně. V Jánské věži byla v l. 1716-1765 vězněna hraběnka Anna Constantia von Cosel, odvržená milenka kurfiřta Friedricha Augusta I. řečeného August Silný, nejvýznamnějšího barokního vládce Saska a voleného polského krále. Pohřbena byla v hradní kapli a věž se po ní nazývá též Coselturm. Kolmá věž má obdélný půdorys a sedlovou střechu s renesančními štíty. Byla přestavěna kolem r. 1455 za kurfiřta Augusta a r. 1560 zvýšena. Své jméno získala Seigerturm díky věžním hodinám, jejichž ciferník byl otočen směrem k městu a měl pouze jednu ručičku.
Čtvrté nádvoří bývalo přístupné pouze po nedochovaném padacím mostě. Bylo obklopeno reprezentativními, přepychově zařízeními a převážně obytnými budovami. V r. 1559 byla do S hradby vložena palírna. Dále se zde nacházela kuchyně, jídelny, zbrojnice a hradní kaple, která bývala skvostně vybavena a bývala při bohoslužbách přístupná stolpenským obyvatelům. Dodnes se zachovala jen příčná hradba s jednoduchou půlkruhovou branou. Na Z konci nádvoří se nachází 82 m hluboká studna vylámaná na poč. 17. stol. v čedičové skále horníky metodou sázení ohně.
V Z části hradního jádra se nacházel horní hrad postavený a nákladně vybavený na konci 15. stol. Bývaly v něm reprezentační místnosti míšeňských biskupů a později saských kurfiřtů. Již od r. 1750 byl však zanedbáván a začal se rozpadat a r. 1773 byl odstřelen. Dochovaly se jen sklepy a části přízemí s řadou gotických a renesančních stavebních článků. Ve stejné době jako horní hrad byla postavena i Sedmiboká věž (Siebenspitzenturm). Má čtvercový půdorys, který se směrem nahoru postupně mění v šestiboký. Na každém rohu bývala věžička, které spolu s centrální střechou tvořily sedm špicí. Tato střešní nástavba však shořela při požáru města v r. 1632. Dnešní vzhled věže je silně poznamenaný výbuchem prachu r. 1813.
Poloha hradu na čedičovém vrchu přinášela problémy s obstaráváním vody. Proto byly na hradě zřízeny cisterny, z nichž se později vyvinul důmyslný systém, jehož prostřednictvím byl vodou zásobován nejen hrad, ale i město. Kvalita vody ale neodpovídala tehdejším nárokům, a tak byla v době vlády biskupů hledána alternativa. Nakonec se o zásobování vodou starala obec Lauterbach, která na hrad dovážela čerstvou vodu. R. 1561 byl mistr Martin Planer pověřen zřízením mechanismu, který by na hrad přiváděl vodu. O dva roky později již byla na hrad dřevěným potrubím pumpována voda pomocí vodního kola o průměru 10 m. Voda musela překonat výškový rozdíl 100 m. Po několika vylepšeních v následujících letech pokryl tento způsob čerpání vody veškerou potřebu hradu a přebytečná voda mohla být dokonce poskytována obyvatelům města. Vzhledem k významu zásobování vodou však bylo vodní dílo častým cílem útoků během válek. Kurfiřt Christian II. nechal proto zřídit na hradě již zmíněnou studnu. Její vylámání však bylo velmi náročné a pramen tak chudý, že byla voda nadále přiváděna dřevěným potrubím. V průběhu existence hradu byla studna několikrát zasypána a znovu obnovena, naposledy na návrh Saské královské společnosti r. 1883.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N51.048079 E14.08385

Navštívená místa v okolí:
Hrady, zříceniny, tvrzeAltrathen - hrad
Přírodní zajímavostiAmselfall (Kosí vodopád) - vodopád
Technické zajímavostiAmselsee (Kosí jezero) - vodní nádrž
Přírodní zajímavostiBastei - přírodní rezervace
Technické zajímavostiBasteibrücke - kamenný most
Muzea, galerie, výstavyFelsenbühne Rathen - přírodní divadlo
Hrady, zříceniny, tvrzeHohnstein (Hohnštejn) - hrad
Hrady, zříceniny, tvrzeNeurathen - zřícenina
Přírodní zajímavostiSchwedenlöcher (Švédské díry) - skalní soutěska


Zdroj: přeloženo podle de.wikipedia.org


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky