Suchá Belá - soutěska
Národní přírodní rezervace vyhlášená r. 1976 k ochraně soutěsky Suché Belé ve Slovenském ráji, 9 km Z od Spišské Nové Vsi
| Typ: | Přírodní zajímavosti |  |
| Kraj: | Košický (Slovensko) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Suchá Belá | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.slovenskyraj.sk | |
| Návštěva: | 28.8.2009 |
Národní přírodní rezervace Suchá Belá byla vyhlášena ministerstvem kultury dne 30. 10. 1976, čímž se zrušilo rozhodnutí, kterým Komise SNR pro školství a kulturu vyhlásila toto území jako chráněný přírodní výtvor.
NPR Suchá Belá je jednou z nejromantičtějších a nejnavštěvovanějších soutěsek Slovenského ráje rozkládající se v nadmořské výšce 550-950 m.
NPR Suchá Belá o rozloze 153,52 ha se rozprostírá v katastrálním území Hrabušice, okres Spišská Nová Ves, v severní části Slovenského ráje. Její vymezení tvoří rozvodí potoků Suchá Belá, Zadná diera a Piecky. Rokle začíná u severního okraje krasové planiny Glac. Na vzdálenost 2,5 km klesá o 400 m. Potok tekoucí soutěskou se v dolní části ztrácí v ponoru a dno pod ponorem je obvykle suché. Tato skutečnost byla důvodem k pojmenování rokle.
Podstatnou část rezervace zabírá roklina s přilehlými, rozličně exponovanými vápencovými svahy. Roklina je příkladem zpětné eroze s četnými vodopády, z nichž stojí za zmínku např. Okienkový vodopád, Bočný vodopád či Misové vodopády, a vyznačuje se mimořádně výraznými geomorfologickými prvky, jako jsou skalní okna, stupně, obří hrnce vytvářené vodními víry, prahy, peřeje a jiné geomorfologické formy dodávající území atraktivnost. Rezervace má zachovalé lesní fytocenózy, které tvoří extrémně vápencové bučiny a reliktní vápencové bory, stejně jako údolní lesní společenstva s hojným výskytem chráněného tisu obecného. Zastoupení rostlinných druhů do značné míry ovlivňuje teplotní inverze. Chladnomilné a vlhkomilné druhy se nacházejí v údolních částech rokliny, zatímco teplomilnější druhy osidlují vrchní části.
Zoocenózy jsou charakteristické výskytem běžných druhů. Z ptáků se nejčastěji vyskytují konipas horský, střízlík obecný, sýkora uhelníček a další. Biotopem jelení zvěře jsou horní, rovnější části území. Území má vysokou vědeckovýzkumnou hodnotu, využívá se však i v rámci turistické činnosti. Přes rezervaci vede frekventovaná značená turistická trasa.
Kláštorisko - klášter
Kláštorská roklina - soutěskaPrielom Hornádu - národní přírodní rezervace
