Švamberk (Krasíkov) - zřícenina
Zřícenina hradu založeného ve 2. pol. 13. stol. pány ze Švamberka nad obcí Krasíkov, 15 km V od Plané u Mariánských lázní
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Plzeňský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Švamberk (Krasíkov) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.kokasice.cz | |
| Návštěva: | 17.7.1999, 28.9.2012 |
Hrad Krasíkov, též Švamberk, byl založen ve 2. pol. 13. stol. Přídomek z Krasíkova je zmiňován poprvé r. 1287 u Ratmíra z rodu Skviřínských vladyků. Později si tento rod upravil jméno na pány ze Švamberka, když si do svého erbu vložili znak bílé labutě (německy Schwan). Módním německým jménem byl přejmenován i hrad Krasíkov na Schwanberg.
V pol. 14. stol. držel Krasíkov Bohuslav ze Švamberka a po jeho smrti r. 1372 jeho syn Bohuslav. Za husitských válek se synové Bohuslava, Bohuslav a Hynek Krušina r. 1420 postavili na odpor Žižkovi a vytlačili ho z okolí Neměře. R. 1421 Žižka oblehl Krasíkov, dobyl jej a svého úhlavního nepřítele Bohuslava zajal. Ten se po ročním věznění přidal na kališnickou stranu a padl r. 1425 jako husitský hejtman. Pro silné opevnění si Žižka zvolil Krasíkov za svoje hlavní středisko kališnické moci na Plzeňsku a hrad držel v rukou táborských po dva roky před nájezdy Křižáků. R. 1436 vydal hrad Hynku Krušinovi ze Švamberka, který ho opravil, ale hrad r. 1443 vyhořel a po nějakou dobu nebyl obýván. Další opravy čekaly Krasíkov v r. 1510, kdy byla vyhloubena i nová studna. Po smrti Hynka, zdědil hrad syn Bohuslav a po něm se ujal dědictví jeho syn, který však r. 1520 zemřel bez dětí. Hrad převzal podle závěti synovec Kryštof a po jeho smrti syn Jindřich, který jej r. 1534 prodal Volfovi Krajířovi ml. z Krajku, kterému byl r. 1547 pro protidynastické vzpoury zabaven veškerý majetek a o rok později bylo dědictví prodáno rodu Šlikovských. Ti se však zadlužili a majetek získal zpět Joachim ze Švamberka, který zpustlý hrad včetně rodinné hrobky v kapli u sv. Jiří opravil. Po jeho smrti hrad spravoval jeho strýc, neboť jeho syn Jiří nebyl ještě zletilý. Po smrti Jiřího r. 1608 obdržel celé panství jeho bratr Jan Sebastian. Za třicetileté války hrad opět zpustošil rozsáhlý požár a o tři roky později byl obsazen švédským generálem Wranglem. Majitel hradu se musel spokojit se sídlem na blízkém dvoře. R. 1647 jej pobořilo císařské vojsko. Hrad již nebyl opraven a zcela zpustl. Švamberkové vlastnili hrad až do r. 1659, kdy jejich rod vymřel. Dědictví přešlo na Kryštofa z Heissensteina a na jeho dceru Zuzanu. R. 1712 koupil celé panství kníže Karel Maximilián z Lovenstein-Wertheimů.
Hrad tvoří dlouhý trojúhelník, v polovině přeťatý vyzděným příkopem. V předhradí stály hospodářské budovy. V areálu zříceniny stojí mohutná kaple s hrobkou Švamberků, k níž byla r. 1880 připojena věž. Z jádra hradu za příkopem zbyla pouze kulatá věž na konci ostrohu, část zdi přilehlého paláce a valeně klenutý sklep.
Volfštejn - zřícenina
