Terchová - Jánošíkův památník
Horská obec na prahu NP Malá Fatra a rodiště známého zbojníka Juraja Jánošíka, 25 km V od Žiliny
| Typ: | Muzea, galerie, výstavy |  |
| Kraj: | Žilinský (Slovensko) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Terchová | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.terchova.sk | |
| Návštěva: | 6.9.2010 |
Socha Juraja Jánošíka a pamětní deska na louce pod ní tvoří dohromady památník Juraja Jánošíka v obci Terchová, kde se proslulý zbojník Jánošík r. 1688 narodil. Autorem sochy je akademický sochař Ján Kulich. Socha měří 7,5 m a je vyrobena z ocelového plechu. Byla odhalena r. 1988 během Jánošíkových dní u příležitosti 300. výročí Jánošíkova narození. Slavnosti se zúčastnil i tehdejší ministr kultury Miroslav Valek. Projev zde měl i předseda MNV Stanislav Hanuliak. Socha je umístěna na Vŕškoch, mírné vyvýšenině nad obcí Terchová, při cestě směřující do Vrátné. Na pamětní desce pod Vršky je nápis Juraj Jánošík a data označující jeho narození a úmrtí. Deska je součástí jakéhosi kruhového monumentu na jeho památku.
Obec Terchová vznikla před více než 400 lety, avšak území, na kterém se nachází, bylo lidem známo odedávna. Nejstarším dokladem o osídlení Terchové je železný hrot kopí z římské doby nalezený v blízkosti bývalé Chaty pod Rozsutcem. Zakládací listina obce pochází z 22. 4. 1580. Její vznik souvisí s tzv. kolonizací na valašském právu, která v tomto období ztrácela svůj etnický charakter a představovala určitou formu hospodářského podnikání. V 2. pol. 17. stol. se stala Terchová součástí tepličského panství. S novými majiteli přicházejí i noví osadníci. Šlo zřejmě o Valachy, kteří se v 16. stol. usadili v těšínsko-kysuckých vrších. Z jejich potomků pravděpodobně pocházeli i rodiče Juraja Jánošíka.
Mimořádné důsledky mělo pro obec období sucha ve 2. pol. 19. stol., které vyústilo v morovou epidemii. Na konci druhé světové války byla polovina obce vypálena, po ní se obec zvolna vzpamatovala.
Nejslavnějším rodákem Terchové je proslulý zbojník Juraj Jánošík. Narodil se 25. 1. 1688 v rodině bohatého sedláka a fojta. Křtil ho římskokatolický farář Michal Smutko ve varínském kostele. Z varínské matriky pochází první informace o Jánošíkovi, jehož životní cesta není zcela zmapována a je mnohdy jen dohadem či vyvozením z dostupných dat. Jánošík byl nejstarším fojtovým synem. Nechal se zverbovat do kuruckého vojska v povstání Františka II. Rákocziho. Je zapsaný v soupise povstaleckého vojska z Trenčínské stolice z 2. 12. 1707, který vyhotovil Viliam Vinkler, velitel povstaleckého pěšího pluku, na příkaz hlavního velitele Berčéniho. Zverbovat se dal pravděpodobně v době, kdy plukovník Vinkler hledal dobrovolníky do strážných oddílů na hrady v okolí Žiliny.
V bitvě u Trenčína r. 1708, kde byla rákocziovská vojska poražena císařskou armádou, padl pravděpodobně spolu s dalšími do zajetí. V r. 1710 sloužil jako císařský voják v posádce na bytčanském zámku. Jako strážce vězení se zde střetl s Tomášem Uhorčíkem, uvězněným zbojnickým kapitánem, kterému zřejmě na jaře r. 1710 pomohl uprchnout. Poté byl uvolněn z vojenské služby a přidal se k Uhorčíkovým "horním chlapcům". S Uhorčíkovou družinou potom pašoval koně z Polska, přepadal zemany, loupil v kostelích a obíral pocestné. Nejen na Slovensku, ale i v moravském pomezí, Haliči a ve Slezsku. Tomáš snad Jánošíkovi přenechal své vedoucí postavení mezi zbojníky a usadil se v Klenovci pod jménem Martin Mravec.
26. 10. 1712 byl Jánošík spolu s Uherčíkem uvězněn v kastelu v Hrachově. Uplatili však své věznitele a byli propuštěni. V březnu 1713 byl Jánošík znovu po udání dopaden v Klenovci u Uherčíka, spolu byli převezeni do vranovského kastelu v Palúdzke u Liptovského Mikuláše, kde byli vězněni až do procesu. Ten se konal 16. a 17. 3. 1713 v župním domě na náměstí v Liptovském Mikuláši. Jánošík byl na základě tohoto procesu popraven zavěšením na levý hák.
Jánošíkove diery - soutěskyVrátna dolina - údolí
