Valdek - zřícenina

Zříceniny raně gotického hradu založeného rodem Buziců kolem r. 1260, 10 km J od Hořovic


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze valdek
Kraj:Středočeský
Umístění:Mapa
Fotogalerie: --
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:--
Návštěva:9.5.1998


Hrad Valdek, původně Waldekke, je kolébkou starobylého českého rodu Zajíců z Valdeka. Poprvé se zmiňuje r. 1263 v predikátu Oldřicha Zajíce z Valdeka. Oldřich Zajíc zastával pozice královského číšníka a purkrabího na hradě Lokti, později i na Pražském hradě. Významné role v české historii hráli i další příslušníci rodu, zejména Vilém Zajíc z Valdeka, nejvyšší maršálek a královský podkomoří. Někdy mezi léty 1331 a 1344 přešlo valdecké panství do rukou Běškovců z Běškovic. Protivec a Ctibor z Valdeka se v té době z neznámé příčiny nepohodli s Děpoltem z Rýzmberka, který hrad v říjnu 1346 podle všeho s úspěchem obléhal. Co se s hradem dělo poté a kdo ho vlastnil, nevíme. Vladykové z Běškovic po r. 1355 už seděli v Neumětelích. Na poč. 15. stol. byl Valdek královským majetkem. Král Václav IV. ho zastavil Janovi z Lestkova. R. 1433 už patřil hrad Jeníkovi z Mečkova a po něm další drobné šlechtě. Význam Valdeka se v průběhu následujících desetiletí stále více a více zmenšoval, až byl r. 1623 označen jako pustý zámek. Jeho poslední majitelé Pešíkové z Komárova už tehdy sídlili na tvrzi v Podluzích.
Staveništěm hradu Valdeka se stala skalnatá ostrožna v hlubokých lesích J od Hořovic. Dvojdílný hrad prošel složitějším stavebním vývojem, který je dosud rozpoznán v jen velmi hrubých obrysech. Na SV se rozprostírá zhruba lichoběžníkové předhradí bez jakýchkoliv stop zástavby, opevněné v čele a na SV příkopem a před ním na sucho vystavěnou zdí. Na Z straně pokračuje příkop a vnější zeď až pod hradbu vlastního hradu. Před vlastním hradem se boční příkop napojuje na šíjový příkop, který byl v pozdějších dobách i při svém JV vyústění uzavřen zdí a přes nějž vedl most do nejprve jednodílného jádra. To mělo půdorys zhruba obdélníka se SZ nárožím ve tvaru jakéhosi dvojbokého výběžku. Do SV nároží hradby jádra byl vetknut okrouhlý bergfrit o průměru 10 m a síle zdiva 3,6 m. Vstup do něj umožňoval hrotitý portálek ve třetím patře, dostupný po pavlači z ochozu sousední hradby. Pod věží bývala brána, přístup k níž ještě znesnadňoval parkán na čelní straně. Obdélný palác se skosenými rohy přiléhal k hradbě jádra na JV, v nejchráněnější části staveniště. V mladší době byl palác zvýšen, rozšířen a jeho přízemí rozděleno do tří prostor. Z poslední fáze stavebního vývoje hradu pochází druhé, malé nádvoří jádra či spíše příhrádek, vyplňující prostor JV od jádra starého. Sem byla přeložena brána dostupná po mostě z předhradí, v jejímž JV sousedství vytvářela hradba půlkruhový baštovitý výstupek, zaštiťující cisternu či studnu. Původní brána do jádra byla zazděna a většinu plochy čelního parkánu zabrala obdélná budova.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N49.775115 E13.893359

Navštívená místa v okolí:
Zámky a zámecké stavbyHořovice - nový zámek
Zámky a zámecké stavbyHořovice - starý zámek
PivovaryVilém (Jince) - pivovar


Zdroj: text, erb i rekonstrukce přejaty z www.castles.cz


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky