Vilém (Jince) - pivovar
Malý restaurační pivovar založený v r. 2012 Václavem Biskupem v obci Jince, 15 km S od Příbrami
| Typ: | Pivovary |  |
| Kraj: | Středočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Vilém (Jince) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.pivovar-vilem.cz | |
| Návštěva: | 15.2.2014 |
Podbrdský městys Jince je v pramenech prvně zmiňován již v pol. 14. stol., kdy byl královským lénem. Od poč. 16. stol. vlastnil ves zemanský rod Pešíků z Komárova, za nichž v Jincích vznikl blíže nespecifikovaný pivovar se sladovnou a vlastní chmelnicí. Po třicetileté válce koupil zadlužené zboží Malovců z Chýnova Václav Vratislav z Mitrovic. V souvislosti s prodejem v r. 1648 je znovu zmiňován pivovar, nacházející se proti jinecké tvrzi, kterou v pol. 14. stol. vlastnil Bořita Bořitovec z Jinec. Za pánů z Mitrovic byla původní gotická a později částečně renesančně upravená tvrz přestavěna na reprezentativní zámek. Změny doznal i panský pivovar, který byl ve stejné době rozšířen. R. 1772 byla zprovozněna druhá pivovarská budova postavená při mlýnském náhonu. Z původního pivovaru byly nadále využívány pivovarské sklepy. Od konce 18. stol. byl pivovar pronajímán jineckým sládkům.
R. 1806 koupil Jince Rudolf z Vrbna a Bruntálu a připojil je k hořovickému panství. Přesto, že Vrbnové drželi výrobně větší pivovar v Hořovicích, jinecký pivovar zůstal v provozu. Měl dostatečný odběr, o který se staraly okolní železné hutě a hamry. Negativní dopad mělo spojení obou zboží na panské sídlo, jenž nebylo majiteli obýváno a změnilo se na sklad zdejších železáren a byty hutní správy.
R. 1852 převzal panství hessenský kurfiřt Fridrich Vilém I. Ten nechal zámek přestavět na pivovarský provoz a přemístil do něj současný jinecký pivovar, který byl schopen produkovat cca 4000 hl piva ročně. V r. 1883 si pivovar pronajal sládek ze sousedních Lochovic Antonín Šilinger, za jehož působení se úroveň a produkce piva rapidně zvýšily. Následná modernizace provedená Antonínem Šilingerem se dotkla především varny a zvýšení jejího obsahu na 40 hl. Při sladovně byl vystavěn nový hvozd a ze starého pivovaru se stala stodola sloužící jako sklad. Ke konci 19. stol. dosáhl roční výstav piva více než 10000 hl ročně.
Po předčasné smrti Antonína Šilingera se v pivovaru vystřídalo několik sládků a před první světovou válkou dosahoval roční výstav cca 14000 hl. Za války nastal výrazný útlum, ale již r. 1921 odkoupil pivovar od Jindřicha Hanau-Schaumburga Šilingerův syn Jaroslav. Využil vědomostí získaných studiem v oboru i předchozí praxí a pivovar vybavil nejnovějšími technologiemi. Vznikl tak malý, ale moderně koncipovaný a technicky velmi ceněný podnik.
V době druhé světové války byly již Jince součástí vojenského prostoru, který využívala německá armáda. Její příslušníci se stali významnými odběrateli zdejšího piva, což způsobilo, že jinecký pivovar i za války prosperoval. V r. 1949 byl pivovar znárodněn a díky Šilingerově modernizaci uznán za provozuschopný výrobní podnik a jako takový byl přiřazen k národnímu podniku Brdské pivovary. Ty posléze vystřídaly Berounsko-rakovnické, to vše se ještě jednou prostřídalo, až v r. 1960 vznikl nový podnik Středočeské pivovary.
V r. 1963 pivovar vyhořel a jeho zánik se zdál být na dohled. Malé pivovary v okolí však nebyly schopné pokrýt spotřebu a plně zásobit příbramský kraj. Proto byl pivovar v Jincích zrekonstruován a sloužil při výstavu kolem 20000 hl piva ročně až do r. 1974, kdy byl zrušen. Dodnes se v obci zachovaly tři původně pivovarské objekty. Kromě přestavěného zámku se dochovala budova původního pivovaru čp. 23, v níž je dnes umělecké kovářství. JV od zámku stojí přízemní stodolovitá budova druhého jineckého pivovaru, využívaná jako dílny soukromého autodopravce. Zámek se stal na poč. 90. let 20. stol. objektem podnikatelského záměru, který z něj měl vytvořit kulturně-obchodní centrum. Projekt ale zkrachoval a zámek je v současné době bez využití a rychle chátrá, byl dokonce zařazen na seznam nejohroženějších nemovitých památek v ČR.
Na tradici vaření piva v Jincích navázal malý rodinný pivovar Vilém založený v r. 2012 Václavem Biskupem. Byl postaven na zahradě penzionu Eška v prostorách bývalých hospodářských budov a své jméno získal po knížeti Vilému von Hanau, který r. 1894 za cca 7000 zlatých prodal tehdejší hospodu p. Eškovi, který ji provozoval a posléze přebudoval na hotel. Restaurace a penzion jsou v objektu dodnes.
Pivovar se skládá ze čtyř částí. V hlavní části nalezneme srdce pivovaru, dvounádobovou nerezovou varnu s kapacitou 3000 hl. Pivo se v ní vaří klasickým dvourmutovým způsobem, a to ze žateckého chmele a moravského sladu. V technické místnosti se provádí plnění sudů a jejich sanitace a čištění po vyprázdnění. V oddělené místnosti je skladován chmel a slad a své místo zde našel též šrotovník a váha. Jako spilka a ležácký sklep slouží cylindro-kónické tanky (CK tanky) o objemu 20 hl v celkovém počtu 10 kusů. V nich pivo po dobu 3-4 týdnů dozrává. Veškeré technologie byly dodány a instalovány českou firmou Destila Brno. Součástí pivovaru je i restaurace s letní zahrádkou, kde jsou připravovány pokrmy výhradně od českých dodavatelů a penzion s 2-4 lůžkovými pokoji s vlastním sociálním zařízením.
V současné době vaří sládek František Lázňovský standardně dva druhy piv. Světlý ležák Vilém má chuť typického českého ležáku s výrazně nahořklým akcentem. Jde o pivo plné, ale lehké chutě, v němž se snoubí jedinečná chuť moravského ječmene, kvalitního žateckého poloraného červeňáku a kvalitní pitné vody. Polotmavý ležák Vilém speciál má výraznou karamelovou chuť, přesto si zachovává příjemnou hořkost piva světlého. Nabídku uzavírají pivní speciály vařené k různým příležitostem.
Hořovice - nový zámekHořovice - starý zámek
Valdek - zřícenina
