Vrabinec (Sperlingstein) - zřícenina

Zřícenina nevelkého hradu na výrazném skalním sopouchu nad údolím řeky Labe a Rychnovského potoka, 8 km J od Děčína


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze vrabinec
Kraj:Ústecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Vrabinec (Sperlingstein)
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:--
Návštěva:19.4.2014


Ke stavbě nevelkého hradu nad údolím Rychnovského potoka na pravém břehu Labe využil stavitel skupiny pěti čedičových skalních suků. Hrad byl přístupný jedinou cestou vedoucí od SZ přes svažité předpolí opatřené zřejmě parkánovou hradbou. Dále cesta pokračovala pravotočivou zatáčkou na dřevěnou plošinu, na níž navazoval padací most a kulisová brána, střežená od Z malou okrouhlou baštou. Za bránou se nacházelo nevelké předhradí s hospodářskými staveními, odkud se brankou pro pěší opatřenou rovněž padacím mostem, vcházelo do hlavního hradu.
Vrchol nejlépe chráněného S skalního suku zaujímala hranolová obytná věž, J skalisko zabíral obdélný palác. Na nejvyšším skalním stupni snad stávala další hranolová věž přístupná z paláce. Většina kamenných staveb byla původně doplněna roubenými či hrázděnými konstrukcemi, které se do současnosti nedochovaly. Z kamenných staveb jsou dnes viditelné pouze základy hradních budov a obvodových hradeb. Nejvýraznějším pozůstatkem je několik metrů vysoký sloupec zdiva bývalého donjonu.
Hrad Vrabinec, nazývaný původně Vrabín, či německy Sperlingstein, s největší pravděpodobností založil někdy na přelomu 14. a 15. stol. příslušník nižší šlechty Jan z Těchlovic, který se po hradu r. 1404 poprvé psal. Původní centrum panství, těchlovickou tvrz, nahradil kamenným hradem ve výrazné poloze nad osadou Babětín, čímž chtěl demonstrovat své vzrůstající společenské postavení. Již r. 1415 se ale Těchlovicové dostali do finanční tísně a byli nuceni hrad prodat. R. 1425 se hrad dostal neznámým způsobem do rukou Mikuláši z Lobkovic, ale již o dva roky později je uváděn jako majetek Anežky ze Šternberka, manželky Zikmunda z Vartemberka. Existenci hradu ukončilo pravděpodobně tažení vojsk lužického Šestiměstí proti děčínským Vartemberkům v r. 1444, kdy byl hrad nejspíše dobyt a vypálen. Vartemberkové, sídlící na nesrovnatelně pohodlnějším a větším Děčíně, neměli již důvod zpustošený hrad dále udržovat a ten pomalu chátral. Přesto ještě r. 1504 potvrdil Vladislav Jagellonský Zikmundovi mladšímu z Vartemberka držení hradu s příslušnými vesnicemi. Poprvé je hrad uváděn jako pustý v r. 1515 při prodeji Děčínska Mikulášem Trčkou z Lípy saským Salhausenům a znovu při prodeji části panství Hansem Salhausenem Rudolfovi z  Bünau r. 1543.
Lokalita byla dle archeologických nálezů osídlena již v raném středověku, avšak charakter tohoto osídlení není znám. Podle některých pramenů zde mohla stávat labská strážní tvrz, připomínaná již r. 1178.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.710649 E14.211953

Navštívená místa v okolí:
Zámky a zámecké stavbyBenešov nad Ploučnicí - dolní zámek
Zámky a zámecké stavbyBenešov nad Ploučnicí - horní zámek
Hrady, zříceniny, tvrzeBlansko (u Ústí nad Labem) - zřícenina
Hrady, zříceniny, tvrzeOstrý (Šarfenštejn) - zřícenina


Zdroj: Hrady na hranici Čechy – Sasko. Děčín : Iniciativa pro děčínský zámek, 2012. ISBN 978-80-905025-0-5 ; Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984 ; www.castles.cz


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky