Blansko (u Ústí nad Labem) - zřícenina
Zříceniny gotického hradu na výrazném vrchu nad levým břehem řeky Labe, 6 km SV od Ústí nad Labem
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Ústecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Blansko (u Ústí nad Labem) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.hradblansko.cz | |
| Návštěva: | 19.4.2014 |
Hrad na výrazném vrchu nad levým břehem řeky Labe nedaleko Ústí nad Labem je poprvé připomínán k r. 1401 v predikátu Václava, pána na Blansku. Archeologickými nálezy je ale osídlení lokality datováno již na přelom 13. a 14. stol., typ původního osídlení však není znám.
Když r. 1392 dělil pán na Děčíně Jan Gasta z Vartemberka majetek mezi své syny, získal druhorozený Václav vsi Neštěmice a Povrly. K nim od bratrů z Lungvic přikoupil hrad Mojžíř s panstvím, na kterém koncem 14. stol. založil hrad Blansko jako nové správní centrum.
Na poč. 15. stol. byl Václav v neustálých sporech s míšeňským markrabětem Vilémem. Situace se uklidnila, když r. 1405 uzavřely obě strany smlouvu o vzájemné podpoře a Václav se zavázal poskytnout markraběti v případě potřeby svůj hrad, vyjma války proti českému králi. Po Václavově smrti spravovala panství za nezletilého syna Jana vdova Markéta s poručníky. V té době, zřejmě na základě dohody mezi Václavem a Vilémem, obsadila hrad míšeňská posádka v čele s hejtmanem Gotzem z Karrasu. Na rozkaz Václava IV. dobyl v r. 1416 Mikuláš z Lobkovic hrad zpět pro královskou korunu.
Václav IV. zastavil hrad Bohuslavovi ze Zvěřince, který jej r. 1420 vyměnil s králem Zikmundem za řepínský statek u Mělníka. Zikmund r. 1421 zapsal Blansko jako léno Albrechtu Schenkovi z Landsbergu. Ten jej s povolením císaře zastavil saským knížatům a ti sem opět dosadili svou posádku. Po bitvě u Ústí nad Labem v r. 1426, v níž se střetla saská vojenská síla s vítěznými husitskými vojsky, přešel Zikmund z Vartemberka a na Děčíně na českou stranu a rodového hradu se lstí zmocnil. Záhy byl však zajat svým strýcem Janem a vězněn na Ralsku.
Ve 30. letech 15. stol. je na hradě připomínán Jan z Vartemberka, řečený "Blankštejn", který spolu s děčínskými příbuznými vedl loupeživé příhraniční války se saskými knížaty a lužickým Šestiměstím. R. 1440 upadl Blankštejn do saského zajetí, po roce byl propuštěn a vstoupil do služeb saských knížat, s nimiž se v r. 1452 opět znesvářil. O tři roky později odešel do východního Pruska a na straně německých rytířů se účastnil různých válečných akcí. Po jeho smrti před r. 1469 spravovala panství vdova Anna rozená z Dubé. Anna se kolem r. 1472 znovu provdala za Mikuláše z Hermsdorfu, na kterého celé panství sňatkem přešlo.
Poté se v držení hradu vystřídalo ještě několik šlechtických rodů. Sídlo však pomalu ztrácelo na významu a po pol. 16. stol. se centrum panství přesunulo do Velkého Března a Blansko sloužilo do začátku 17. stol. jako vězení a úřednické byty. Po připojení k děčínskému panství byl hrad opuštěn a rychle podléhal zkáze. Poslední zmínka o existenci hradu pochází z r. 1628.
Přístupová cesta do hradu stoupala v SV svahu přes již téměř neznatelné podhradí s první bránou. Od ní cesta pokračovala před současný vstup, kde odbočila a vedla po mostě k hlavní bráně za ohybem zdi. Dnešní vstup byl probourán v hradbě až v rámci novodobých úprav.
Hrad postavený na půdorysu nepravidelného mnohoúhelníku chránila hradba opatřená střeleckým ochozem. Na SV vystupuje z hradby hranolová věž, do níž byla sváděna voda z vnitřní části hradu. Nad přístupovou cestou vybíhá z hradby dovnitř otevřená polookrouhlá bašta, k níž přiléhal palác, postavený na nejvýše položeném místě. Z vnitřního hradu se dochoval pouze valeně zaklenutý sklep. Dnes v těchto místech stojí vyhlídková terasa. Obrana hradu byla založena na vyvýšené poloze, obvodové hradbě s baštami a na důkladné ochraně přístupové cesty, která mohla být přerušena odstraněním mostu.
Na Rychtě (Ústí nad Labem) - pivovar
Střekov - hradVrabinec (Sperlingstein) - zřícenina
