Vraní (Krkavčí, Havraní) skály - skalní město
Skupina pískovcových skal při V okraji CHKO Lužické hory v blízkosti osady Horní Sedlo, 5 km J od Hrádku nad Nisou
| Typ: | Přírodní zajímavosti |  |
| Kraj: | Liberecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Vraní (Krkavčí, Havraní) skály | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 16.9.2012 |
Vraní skály, nazývané též Krkavčí nebo Havraní, leží na mezinárodní naučné stezce Lužické a Žitavské hory Z od osady Horní Sedlo při V okraji CHKO Lužické hory. Geomorfologicky náleží k Vápennému hřbetu, jenž je součástí hřebu Ještědsko-kozákovského. Skupina skalních věží dosahuje nadmořské výšky 500 m a je tvořena velmi pevným hrubozrnným křemenným pískovcem středně až svrchně turonského stáří a ostře omezenými slepencovými polohami, zpravidla několik decimetrů mocnými. Prochází jimi dvojice rozložených žil bazaltoidních vulkanitů směru SV-JZ. Několik set metrů SV od skal probíhá lužický zlom, který podmiňuje JZ úklony vrstev. Váží se na něj i silicifikované smykové pukliny a zlomy.
Komplex Vraních skal se skládá ze dvou řad skalních věží, ostrohů a stěn, protažených ve směru SV-JZ a oddělených chodbou, zde zvanou šachtou. Ta vznikla v 18. stol. kdy se žíly bazaltoidů staly předmětem těžby chudé železné rudy. Po těžbě se dochovaly několik set metrů dlouhé linie pinek hlubokých až 10 m. Stěny chodby jsou asi 30 m vysoké, svislé až mírně převislé, výrazně horizontálně i vertikálně členěné, se zbytky vertikální desky železitého pískovce. Vnější stěny hřbetů jsou vesměs hladké a oblé, občas se žlábky a spárami, směrem do Císařského údolí vysoké až 40 m. Voštiny se vyskytují jen ojediněle, zejména podél spár nebo v některých jemnozrnnějších polohách pískovce.
Skupina skal na SZ se nazývá Krkavec, J je Krkavčí hnízdo. Nejmohutnější masiv, Fellerova věž, nese jméno žitavského profesora Theodora Fellera, který na vrchol vystoupil za pomoci provazového žebříku společně s Ferdinandem Siegmundem a libereckým fotografem a horolezcem Adolfem Halerem již v r. 1894. Horolezecký prvovýstup byl uskutečněn komínem v r. 1904. Skály jsou dodnes horolezecky využívané a vedou na ně výstupy až VII. stupně obtížnosti. Horolezci mají svou základu v obci Horní Sedlo, odkud vyrážejí dobývat skály na Hrádecku.
V oblasti Vraních skal je na území 13 ha vymezeno tzv. lokální biocentrum. Toto biocentrum je součástí sítě územního systému ekologické stability (ÚSES), kterou tvoří vzájemně propojená biocentra a biokoridory. Jedná se tedy o vzájemně propojený soubor přirozených nebo přírodě blízkých ekosystémů, v daném území nejcennějších částí přírodního prostředí, který pomáhá udržovat stabilitu krajiny a zachovávat významné krajinné fenomény. V rámci ČR se vyskytují 3 úrovně ÚSES: nadregionální, regionální a lokální.
V oblasti biocentra Vraní skály–Rabensteine jsou zastoupeny smíšené porosty borovice a smrku s přimíšenými listnatými dřevinami – břízou, jeřábem, vzácně také bukem a dubem zimním. V porostech se také vyskytuje borovice vejmutovka. Bylinné patro je velice chudé a tvoří jej charakteristické druhy rostlin, tzv. acidofyta vázaná na nevýživná stanoviště s kyselou půdní reakcí, např. vřes obecný, brusinka obecná, metlička křivolaká nebo bezkolenec rákosovitý.
Böhmische Aussicht (Česká vyhlídka) - skalní vyhlídkaCarolafelsen (Žitavské hory) - skalní vyhlídkaFuchskanzel - skalní vyhlídka
Horní skály - skalní město
Jablonné v Podještědí - bazilika minor sv. Vavřince a sv. ZdislavyJonsdorfer Felsenstadt (Jonsdorfské skalní město) - přírodní rezervaceKelchstein (Kalich) - skalní útvar
Mühlsteinbrüche (Lomy mlýnských kamenů) - naučná stezka
Oybin (Ojvín) - zříceninaPopova skála (Pfaffenstein) - skalní vyhlídka
