Horní skály - skalní město
Významná skupina sedmi skalních věží na J svahu vrchu Hřebeny, 5 km JV od Hrádku nad Nisou
| Typ: | Přírodní zajímavosti |  |
| Kraj: | Liberecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Horní skály | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 16.9.2012 |
Horní skály jsou významnou skupinou sedmi skalních věží na J svahu zalesněného vrchu Hřebeny (530 m n. m.), jež se zvedá Z nad osadou Horní Sedlo na V okraji CHKO Lužické hory. Prochází přes ně mezinárodní naučná stezka Lužické a Žitavské hory. Z geomorfologického hlediska náleží Horní skály, dříve zvané též Oberwegsteine, podokrsku Vápenného hřbetu, který je součástí Ještědsko-kozákovského hřbetu. Vystupují ve vrcholové části hřbetu, kde tvoří izolované skály typů torů. SV stěny hřbetu jsou vždy strmější než JZ, s mrazovými sruby, někdy dosahují výšky přes 20 m. Obě strany hřbetu pokrývají balvanité sutě. Komplex sedmi skalních věží se nachází v nadmořské výšce 460 m a je situován ve směru JV-SZ. Jednotlivé skály se nazývají Cvičná, Smrtka s Malou Smrtkou, Gahlerova věž, Dvojče, Liberecká, Sokol a Zub.
Geologicky jsou Horní skály tvořeny pískovci a slepenci, zpevněnými křemitým tmelem a prostoupené žilkami křemence a vápence. Křemitý tmel se místy soustředí do konkrecí, častý je i železitý tmel. Určujícím prvkem geologické stavby je lužický zlom, jehož hlavní linie probíhá SV od skalních výchozů. Dílčí kry v předpolí zlomu jsou nakloněny k JZ. Pískovce na celém hřbetu náleží perucko-korycanskému souvrství. Nejnižší vrstvy jsou hrubozrnné s vrstvami slepence obsahujícího valouny křemene a železivců, pískovce uložené výše jsou jemně až středně zrnité s šikmým zvrstvením a úseky silné bioturbace. Jsou porušené smykovými zlomy doprovázenými silicifikací, místy jsou výrazné tektonické ohlazy. Intenzita silicifikace a zlomového porušení roste JV směrem od věže Zub k věži Smrtka.
Již od 18. stol. byly skalní útvary v Lužických horách slézány podnikavými jedinci, ale k opravdovým horolezeckým výstupům došlo až v 90. letech 19. stol., často s použitím zauzlených lan a provazových žebříků. Tito nadšenci podnikali prvovýstupy, objevovali nové lezecké cesty a jejich zásluhou byly vybudovány také některé přístupové cesty. V r. 1893 např. členové Alpského spolku v Novém Boru, který byl založen v r. 1887, vybudovali stezku na vrchol Klíče. Vůdčí osobností byl v tomto ohledu liberecký horolezec a básník Rudolf Kauschka. Byl průkopníkem sportovního horolezectví a podnikl většinu prvovýstupů v oblasti Lužických, Žitavských a Jizerských hor. Od r. 1906 byl členem liberecké sekce Alpského spolku a zúčastňoval se výprav do Dolomit a Alp. R. 1928 pokořil Matterhorn a sólo výstupem zdolal vrchol Mont Blancu. Většinu věží Horních skal slezl se svými přáteli v r. 1904. O dva roky později zdolal i obtížnější Gahlerovu věž, pojmenovanou po známém horolezci. Je zde umístěna pamětní tabulka připomínající smrtelný pár Herberta Guhna ve 20. letech 20. stol. Při výstupu na Smrtku se kdysi zabil neznámý lezec. Horní skály jsou oblíbeným horolezeckým terénem dodnes. Vyskytují se zde cesty až VII. stupně obtížnosti. Horolezci mají svou základu v obci Horní Sedlo, odkud vyrážejí dobývat skály na Hrádecku.
Böhmische Aussicht (Česká vyhlídka) - skalní vyhlídkaFuchskanzel - skalní vyhlídka
Jablonné v Podještědí - bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy
Kelchstein (Kalich) - skalní útvar
Oybin (Ojvín) - zříceninaPopova skála (Pfaffenstein) - skalní vyhlídkaScharfenstein - skalní vyhlídkaTöpfer (Hrnčíř) - skalní vyhlídkaVraní (Krkavčí, Havraní) skály - skalní město
Zittau (Žitava) - město
