Zlatá Koruna - klášter cisterciáků s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

Cisterciácký klášter založený Přemyslem Otakarem II. jako protiváha mocného rodu Rožmberků v kraji, 8 km SV od Českého Krumlova

Typ:	Církevní památky
Kraj:	Jihočeský
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Zlatá Koruna
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.klaster-zlatakoruna.eu
Návštěva:	17.7.2001, 3.8.2009

R. 1263 povolal do Zlaté Koruny Přemysl Otakar II. cisterciáky z nejvýznamnějšího rakouského opatství Heiligenkreuz jako oporu své moci proti Vítkovcům, kteří si v té době tvořili v jižních Čechách mocnou doménu. Král daroval klášteru rozlehlé pozemky, rozmnožené dále Bavorem ze Strakonic. Vítkovci brzy správně rozpoznali v klášteru překážku své expanze a r. 1276 ho napadli a značně poškodili. Podpora Václava II. však umožnila další intenzivní výstavbu kláštera. Během 14. stol. prožil klášter velký rozkvět a založil na svém panství přes 100 vesnic. Sláva kláštera prudce pohasla r. 1420, kdy ho napadli, poničili a vypálili husité. Mniši svůj domov dokonce na čas opustili. Během husitských válek si Oldřich II. z Rožmberka přivlastnil celé klášterní panství a moc nad Zlatou Korunou. Rožmberkové majetek nevraceli a situace kláštera se koncem 15. stol. dále horšila. R. 1493 postoupil český král Rožmberkům zlatokorunské statky do dědičné správy, čímž jim vlastně předal veškerá patronátní práva. Počet mnichů v klášteře se nadále snižoval a jejich duchovní život pustl. V pol. 16. stol. usilovali šlechtičtí patroni o zrušení kláštera, k čemuž ale nedošlo. Ještě před třicetiletou válkou se začaly jeho poměry konsolidovat a ve 2. pol. 17. stol. se pod vedením opata Matěje Aleše Ungara skvěl mezi vzorovými kláštery českomoravské cisterciácké provincie. V té době se znovu rozhořel spor o restituci klášterního majetku s tehdejšími majiteli krumlovského panství Eggenberky. Na obranu práv kláštera vzniklo z pera zlatokorunských cisterciáků několik děl o jeho dějinách, jež jsou pro historiky dodnes cenným, avšak neobjektivním zdrojem informací. Dlouhotrvající boj trval ještě za Schwarzenberků a nebyl úspěšný.
Významnou postavou byl poslední zlatokorunský opat Bohumír Blanský, který upevnil pokleslou morálku mnichů a postaral se o upadající klášterní hospodářství. Na klášterním panství zaváděl nové technologie a plodiny. Někteří mniši se pokoušeli i o vědeckou činnost v oblasti meteorologie a astronomie. V klášteře vznikla vzorová škola pro děti poddaných z okolí.
R. 1785 byl klášter zrušen výnosem císaře Josefa II. a koupili jej Schwarzenberkové, kteří ho až do r. 1909 pronajímali různým podnikatelům. Postupně se zde vystřídala výroba hedvábí, kartounka, výroba sukna a nakonec strojírna se slévárnou. Ve zrušeném kostele sv. Markéty byla výroba tužek a sirkárna. Během 19. stol. klášter chátral a zachránila ho až obnova za 2. světové války. R. 1940 zabavilo Schwarzenberkům klášter gestapo a po válce ho zkonfiskoval stát. Od r. 1979 je ve správě Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích.
Klášter je položen na ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Vltavou. Vlastní klášter je samostatně ohrazený a k němu se po JZ straně připojuje předklášteří, rovněž obehnané hradbou. Architektonické těžiště kláštera tvoří konventní kostel (trojlodní bazilika s příčnou lodí) orientovaný téměř na S, k němuž se po J straně připojuje konvent s křížovou chodbou. Na S od něj stojí kaple Andělů strážných, k níž přiléhá tzv. malý konvent. Dále k S následuje soubor budov opatství s pivovarem. Do jeho zadního nádvoří se vstupovalo od V i Z gotickými branami.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.855486 E14.370772

Navštívená místa v okolí: