Poříčí - zámek

Původně tvrz, později přestavěná na malý barokní zámeček s mansardovou střechou, 6 km JZ od Českých Budějovic

Typ:	Zámky a zámecké stavby
Kraj:	Jihočeský
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Poříčí
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.borsovnvlt.cz
Návštěva:	3.8.2009

Nejstarší dosud známá zpráva o Poříčí pocházející z r. 1379 jmenuje tehdejšího držitele části vsi Buška z Poříčí. Další díl vsi vlastnil jeho bratr Jindra zmíněný v l. 1385 a 1389 a konečně r. 1403 je zmiňován Aleš ze Všeradic, který tehdy prodal svou část Poříčí s pozemky dominikánskému klášteru v Českých Budějovicích. Hlavní část vsi však zřejmě patřila Buškovi, připomínanému ještě v r. 1417.
Následující držitelkou statku byla Barbora z Poříčí, snad Buškova dcera, provdaná za Petra Svatomíra z Doudleb, jimž Bušek statek zapsal r. 1417. Po Svatomírově smrti po r. 1423 se vdova Barbora provdala za Přibíka Čenovce z Čenovic, kterého však také přežila. Poříčský statek od ní zřejmě koupil nebo ho s ní vyženil Václav Talafous z Dobřan, jen se po něm psal v pol. 15. stol. Když záhy poté zemřel, přešel statek pravděpodobně znovu do držení Barbory a jejích sirotků. Další vývoj majetkových vztahů ke statku není znám. V r. 1458 je připomínán Bušek z Poříčí neznámého původu, ovšem jak tento majetek získal, nevíme.
Další zprávy jsou až z r. 1525, kdy se jako majitel statku uvádí Markvart z Hřebene. Během následujících 25 let se tu vystřídali Adam Sudek z Dlouhé, Jan Krenauer z Křenového a Blažej Pibr z Olešnice, jehož syn prodal Poříčí v r. 1562 Janovi Kolikrejtovi z Kolikrejtu. Po Janově úmrtí v r. 1574 přešel majetek na vdovu Markétu, rozenou z Libnova, a pět synů. Statek byl v r. 1576 rozdělen mezi dědice, ale Lev postupně skoupil jednotlivé díly a v r. 1593 je prodal bratřím Kiliánovi a Kryštofovi Špandelům. Když záhy poté Kilián zemřel, přešel jeho podíl do vlastnictví syna Jana Adama, který spolu se strýcem prodal Poříčí v r. 1596 Štěpánovi Vamberskému z Rohatec.
Štěpán předal Poříčí před r. 1615 synovi Hynkovi mladšímu, který je ovšem již r. 1617 prodal Janu Jiřímu Tluksovi Vrábskému z Vrábí. Jelikož Jan se účastnil stavovského povstání v l. 1618-1620, byl mu majetek zkonfiskován. Poříčský statek tehdy získal již zmíněný dominikánský klášter v Českých Budějovicích, jemuž patřil do jeho zrušení v r. 1785. Statek byl přidělen do správy náboženskému fondu, leč r. 1790 byl prodán ve veřejné dražbě českobudějovickému měšťanovi Václavu Dannerovi. Zanedlouho od něj statek koupil další měšťan Karel Tašek, ovšem r. 1804 jej prodal Josefu Pachnerovi z Eggenstorfu. Tomuto majiteli patřilo Poříčí následujících 35 let, až je postoupil smlouvou z r. 1839 českobudějovickému staviteli lodí Vojtěchu Lannovi. Statek poté přešel v r. 1854 do držení Karla Leopolda z Klaudy, od něhož jej převzala v r. 1886 Marie z Klaudy. Statek si poté udržel samostatnost až do 40. let 20. stol. Po 1. světové válce se v jeho držení vystřídalo v rychlém sledu několik majitelů, až ho koupil v r. 1923 Maxmilián Pollak. Správu Poříčí řídil do r. 1939, poté mu byla pro jeho židovský původ zabaveno. Po r. 1945 byl statek svěřen národní správě a poté převeden na Místní národní výbor Boršov nad Vltavou. Dnes je v soukromých rukou, slouží jako byty a chátrá.
Poříčská tvrz vznikla ve 14. stol., avšak přímé důkazy pocházejí až ze 16. stol. O její poloze a stavební podobě se nedochovaly zprávy. Nelze vyloučit, že stávala v místech mladšího sídla nad břehem Vltavy při severním okraji vsi. Dnes se tu nachází patrová budova nepravidelného půdorysu, v podstatě trojkřídlá, o jejímž vývoji dosud nic nevíme. Nelze vyloučit, že části jejího obvodového zdiva pocházejí ještě ze středověké stavby. Prozatím lze soudit, že starší je SV nepravidelná část dnešního zámku a jeho Z křídlo, zatímco křídlo J se jeví jako nejmladší. Vzhledem ke zprávě z r. 1593, podle níž byla tvrz zčásti zděná a zčásti dřevěná, lze uvažovat o současné existenci V a Z křídla.
Původně snad středověká stavba podlehla velké přestavbě ve 2. pol. 16. stol. Přízemí V křídla bylo tehdy vybaveno valenými klenbami s pětibokými výsečemi. Další úpravy probíhaly rovněž později, kdy tvrz patřila dominikánskému klášteru, a to zvláště v 18. stol. Bylo vybudováno J křídlo, zcela přestavěn interiér Z křídla a změněn v přízemí ve velký sálový prostor s plackovými klenbami podpíranými sloupky, sloužící zřejmě jako konírna. Další úpravy pak proběhly ve 2. pol. 19. stol. za Klaudyů, na něž upomíná jejich znak umístěný na nádvorní arkádě J křídla. Tím byl stavební vývoj tvrze, přestavěné mezitím na zámek, ukončen.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.927508 E14.44023

Navštívená místa v okolí: