Zvolen - zámek

Původně gotický lovecký zámek postavený ve 2. pol. 14. stol. pro krále Ľudovíta I., 20 km J od Banské Bystrice


Typ:Zámky a zámecké stavby zvolen
Kraj:Banskobystrický (Slovensko)
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Zvolen
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.sng.sk
Návštěva:7.9.2010


Masivní kvádr hradu a okruh jeho vnějšího opevnění zaujímají návrší cca 300 m n. m., které uzavírá protáhlé náměstí jednoho z nejstarších slovenských a uherských měst. Již na sklonku vlády Ondřeje III. bylo místo zastavěno komplexem, jehož zbytky odkryli archeologové pod vedením Š. Schönweitzové-Tóthové. Nalezli základy S lodě trojlodní baziliky s půlkruhovou apsidou, na niž navazovala podélná budova. Tento soubor byl patrně tím královským dvorcem s kaplí sv. Mikuláše, o jehož existenci vypovídají písemné prameny z r. 1325, ale pocházel zřejmě již z pol. 13. stol. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že tato zástavby zanikla až v souvislosti se založením nového královského hradu.
Hrad někdy v l. 1370-1380 na tomto místě nechal postavit král Ludvík I. Veliký. Protože měl sloužit jako občasné reprezentační sídlo krále a jeho dvora a též k ubytování hostí během královských honiteb, byl vybrán moderní typ čtyřkřídlé dispozice s ústředním nádvořím. Pravidelností a dostatkem místa nejvíc vyhovoval stále vzrůstajícím nárokům a prestiži královského dvora, a proto byl přibližně v témže období použit i na dalším královském hradě v maďarském Diósgyöru. Inspirace zčásti vycházela z racionálně utvářených městských kastelů střední a severní Itálie, u nichž převládala obytně-reprezentativní složka nad obrannou. Tato skutečnost se konkrétně odrazila v dobových pramenech označením Zvolenského hradu jako "královského domu".
Stavba byla realizována na ploché výšině, jejíž povrch byl po likvidaci objektů dvorce důsledně zarovnán. Přísně pravoúhlý koncept čtyř jednopatrových křídel se sedlovými střechami podle vzoru italských kastelů zvýrazňovaly nárožní, ale dovnitř zatažené hranolové věže. V tomto případě ale byl jejich počet redukován na dvě, a to na Z straně orientované k přechodu přes Hron. Stejně jako na italských vzorech se dá předpokládat, že věže byly opatřeny ochozem vysazeným na konzolách, což je doloženo na hradě v Diósgyöru. Protilehlému V křídlu výškově dominovala kaple, jejíž polygonální závěr s opěrnými pilíři vystupoval až po vnější zděné opevnění. Jeho ohrada obklopovala ústřední palácovou část v přibližně osmimetrovém odstupu a tvořila nosnou obrannou složku hradu. Samotná palácová stavba se totiž otvírala velkými pravoúhlými okny nejen do nádvoří, ale i navenek. Ovšem jen v patře, v úrovni přízemí byly z obranných důvodů nadále užity jen úzké štěrbinové otvory a okna.
Vstup do hradu vedl ze strany města a ústil do průjezdu uprostřed S křídla, jenž byl opatřen dvěma řadami sedilií. Toto křídlo se vyznačovalo největší hloubkou a byly v něm situovány nejreprezentativnější místnosti. Z nich se v přízemí dodnes zachovala velká síň, zaklenutá na dva středové pilíře, a o něco menší síň na V. Prostory patra zpřístupněné samostatným schodištěm porušila renesanční přestavby, ale velkou část zabíral plochostropý sál, který navazoval na zaklenutou čtvercovou komnatu krále s šestidílným oknem. S ní sousedila kaple, jejíž dvojpodlažní utváření odráželo členění hradu na honosné panské patro a přízemí určené hlavně pro služebnictvo.
Prostor kaple v patře byl proto přístupný z královské jizby a dalším honosným hrotitým portálem z pavlače, která obíhala obdélníkové nádvoří po celém obvodu. Jak ukázal hloubkový průzkum A. Fialy, interiér kaple v patře byl zaklenut třemi poli křížové klenby a závěr pak šestidílnou klenbou, přičemž obvod stěn byl rozčleněn systémem kamenicky provedených sedilií. Podlouhlý otvor uprostřed podlahy opticky a akusticky obě podlaží propojoval a byl opatřen kamennou balustrádou, která vymezovala Z emporu a na ni navazující ochoz po obvodu. Přízemí vyplňovalo drobné halové trojlodí se šesticemi polí křížových kleneb, jen část střední lodi se otvírala do patra. Kněžiště bylo rovněž vybaveno nikami lavic, které bylo tak hluboké, že navozovaly dojem katedrálního závěru. Tento ojedinělý druh hradní kaple patřil ve své době k nejprogresivnějším ukázkám stavitelského umění okruhu uherského královského dvora. Unikátně bylo řešeno i protilehlé Z, podélně dvojtraktové křídlo, jehož dvorní trakt se v přízemí do nádvoří otevíral masivní hrotitou arkádou.
V této podobě Zvolenský hrad setrval až do závěru středověku, kdy došlo k výrazné pozdně gotické přestavbě. Tehdy byly v interiérech osazeny dodnes zachované sedlové portály s přetínavou profilací a bohatou ornamentální malovanou výzdobou. Pozornost byla rovněž věnována i vnějším fasádám hradu, které zpestřilo malované iluzivní kvádrování a okenní pasparty. Přibližně v té době původní opevnění nahradil nový hradební okruh s nárožními válcovými věžičkami, obytními přístavky a masivní hranolovou branskou věží v SV nároží obrácenou k městu.
Další přestavby se uskutečnily kolem pol. 16. stol. a vyvolalo je turecké ohrožení. Proto se orientovaly zejména na zdokonalení obranyschopnosti a řídili je italští mistři Francesco de Pozzo a Specie Casa. Kromě stavby nové renesanční arkády v nádvoří byla proto, po snesení věží, všechna křídla zvýšena o dvě obranná podlaží s arkýřovými okrouhlými věžičkami na nárožích. Nástavbu křídel zakončovala štítková atika, která zakrývala pultové střechy spádované do nádvoří. Nová patra byla zvenčí opatřena řadou střílen, jež zdokonalovaly možnosti střelecké obrany a vnější fasády hradu vyzdobil nový malovaný dekor s renesančním kvádrováním. Tehdy započalo i zesilování vnější fortifikace, a to novým palisádo-hliněným okruhem, jehož hlavním prvkem se na sklonku 16. stol. stal velký zděný bastion, či spíše bolverk, který byl položen na JZ a spojen s opevněním města. Když turecké nebezpečí pominulo, byl hrad upraven k administrativním účelům Zvolenské stolice. K tomu započaté dispoziční úpravy a přestavby vyvrcholily za držení rodem Eszterházyů, kteří r. 1784 barokně přestavěli kapli, k níž na S připojili novou účelovou přístavbu. Jen příležitostné využívání hradu v 19. stol. a zejména následky druhé světové války urychlily jeho chátrání. Zkázu památky zastavila až rozsáhlá památková obnova započatá r. 1956, po jejímž ukončení byly upravené prostory hradu uvolněny pro expozici a depozitáře Slovenské národní galerie.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.572877 E19.127294

Navštívená místa v okolí:
Církevní památkyHronsek - kostel
Technické zajímavostiZvolen - pancéřované vlaky Štefánik a Hurban


Zdroj: Plaček, Miroslav; Bóna, Martin. Encyklopedie slovenských hradů. Praha : Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-333-6


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky