Banská Bystrica - hrad

Městský hrad založený při báňské osadě na ochranu výnosů z těžby drahých kovů, 40 km V od Prievidze


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze bystrica
Kraj:Banskobystrický (Slovensko)
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Banská Bystrica
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.icbb.sk
Návštěva:9.9.2010


Banská Bystrica je poprvé zmiňována r. 1255, kdy ji dal tehdejší uherský král Béla IV. práva na těžbu surovin. Tímto krokem chtěl nalákat hlavně řemeslníky ze Svaté říše římské. Do města se tak koncem 13. stol. nastěhovali Němci, díky nimž město vzkvétalo. R. 1494 tu dokonce vznikla společnost Ungarischer Handel, která se v nadcházejícím 16. stol. stala jednou z největších těžebních společností tehdejšího světa.
Úspěšný postup Osmanských vojsk uherským územím donutil r. 1589 město obehnat kamennými hradbami. Bystrica byla však jako centrum protestantství ve sporu jak s Maďary a Turky, tak i s Vatikánem. R. 1620 zde byl zvolen protestantským uherským králem tehdejší princ, Gabriel Bethlen. Po tom, co se vyčerpaly zásoby mědi, se výroba přeorientovala na zpracování dřeva a výrobu papíru, navíc dalším impulsem rozvoje se stala průmyslová revoluce. Usídlilo se tu i katolické biskupství. Ke konci 2. světové války došlo 29. srpna 1944 ke Slovenskému národnímu povstání, jehož byla Banská Bystrica centrem. Po r. 1960, kdy proběhla reforma krajského zřízení, se město stalo jedním ze tří slovenských krajských měst.
Městský hrad v Bánské Bystrici vznikl jako první fáze fortifikačního zabezpečení významného báňského města. Svým charakterem opevněného kostela patří k fenoménu několika měst obdobného rázu středoslovenské rudné oblasti. Kostel Nanebevzetí P. Marie je v jádru dílem 13. stol., ale počátky opevnění je možno hledat nejdříve ve 14. stol. Ale i v tom případě bylo opevnění zprvu tvořeno nejspíše jen příkopem a dřevěnou palisádou. Písemně je fortifikace doložena v r. 1442 a nepřímo stále trvající dřevěné provedení ještě r. 1465. Stavba kamenných hradeb začala brzy nato. Jejich nepochybnou součástí byla masivní branská věž, jíž se do areálu vjíždělo od tržiště. Ačkoliv byla opatřena padací mříží a svoditým mostem snad kolébkovitého provedení, brzy po dokončení byly portály zazděny a průjezd zřízen v přistavěném nízkém stavení vedle věže. Vstup do areálu hradu byl navíc kolem r. 1510 opatřen předbraním v podobě barbakánu, jenž měl tvar zaobleného klínu a byl vybaven vlastní branskou věží nevelkých rozměrů.
Hradby se stavěly po celém mnohobokém obvodu najednou, o čemž mimo jiné svědčí forma kamenické výpravy tzv. Matějova domu na S. Bývala to pětipodlažní pozdně gotická obytná věž z r. 1479 začleněná do opevnění. Proto měla ochoz s cimbuřím a ze S průčelí do Banícke bašty vystupoval půlválec točitého schodiště s neobvyklými rozměry. K severní hradbě byl přistavěn i kostel sv. Kříže, při jehož presbyteriu stála tzv. Gallova nebo též Písařská bašta. V r. 1493 už existovala také Farní bašta v SZ nároží. Jak její název napovídá, navazuje na ni budova fary, ve 14. a 15. stol. jen dřevěná. V r. 1501 stála také Mühlsteinova bašta na JV, která ale spolu s velkým dílem hradeb zanikla.
Snad s nepatrným opožděním, po r. 1501, byla stavěna budova radnice, která z J obvodu hradu vystupovala v podobě hranaté bašty a byla renesančně rozšířena a přestavována. Písmeně není doložen vznik zajímavé hranolové věže zvané Ondrejova bašta. Stávala na V od hradu a za příkopem, sloužila tedy jako předsunutá pevnůstka před zřízením městské fortifikace. V poslední čtvrtině 15. a 16. stol. probíhala též velkolepá přestavba farního kostela.
Přetvoření hradu na protitureckou pevnost v pol. 16. stol. dokládají městské účty zmiňující úpravy ochozů pro střelné zbraně a rozšíření a prohloubení příkopů. Snad také vnější podkova Banícké bašty, která se tvarem a rozměry liší od ostatních, vyrostla tehdy, nebo až se stavbou opevnění města. Teprve po jeho dokončení se městský hrad stal v pravém slova smyslu citadelou. Po ztrátě vojenské hodnoty nebylo opevnění udržováno. Barbakán byl částečně zastavěn užitkovými objekty. Škody, které napáchal požár r. 1761 byly odstraněny jen zčásti a od 19. stol. byly fortifikace postupně likvidovány, čímž se areál otevřel do města. Jako poslední byla v r. 1947 zbořena Mühlsteinova bašta.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.7367447 E19.1465797

Navštívená místa v okolí:
Muzea, galerie, výstavyBanská Bystrica - Muzeum SNP
Muzea, galerie, výstavyBanská Bystrica - muzeum v letadle Li-2
Církevní památkyHronsek - kostel
Města, lidová architekturaŠpania Dolina - obec


Zdroj: Plaček, Miroslav; Bóna, Martin. Encyklopedie slovenských hradů. Praha : Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-333-6 ; cs.wikipedia.org


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky