České Švýcarsko - národní park
Nejnovější, v pořadí již čtvrtý národní park v ČR, rozkládající se mezi obcemi Hřensko a Chřibská, 20 km SV od Děčína
| Typ: | Přírodní zajímavosti |  |
| Kraj: | Ústecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | České Švýcarsko | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.ceskesvycarsko.cz | |
| Návštěva: | 17.8.2001, 1.5.2008, 15.6.2008 |
Národní park České Švýcarsko je součástí širší oblasti Labských pískovců, nazývané již po dvě staletí Českým a Saským Švýcarskem. Již ve 2. pol. 19. stol. se území stalo velmi vyhledávaným, k čemuž přispěli tehdejší vlastníci panství Kinští a Clary-Aldringenové zpřístupněním turisticky nejzajímavějších míst, jako např. soutěsek Kamenice, Pravčické brány nebo vyhlídek u Jetřichovic. Romantická přitažlivost krajiny vedla ke vzniku nejstarších horských spolků na území dnešní ČR – Horského spolku pro České Švýcarsko a Horského spolku pro nejsevernější Čechy.
Snahy o zákonnou ochranu Českého Švýcarska se datují od poč. 20. stol., celistvé péče se však území dostalo až r. 1972, kdy byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Labské pískovce. K 1. 1. 2000 byl v nejcennější části území vyhlášen národní park s nejvyšším stupněm ochrany na celkové rozloze 79 km2, z čehož více než 97 % tvoří lesy. Sídlem správy národního parku je město Krásná Lípa. Hlavním předmětem ochrany je unikátní geomorfologie skalního města a na ni vázaná rozmanitost rostlin a živočichů. Typické jsou nesčetné skalní hřbety, kaňony, pískovcové věže, stolové hory a lesy.
Krajina české křídové tabule je obohacena třetihorními vyvřelinami, z nichž nejvyšší je Růžovský vrch (619 m) s pralesovitými ekosystémy. Kaňon Labe ve Hřensku naopak představuje nejnižší místo v ČR (114 m). Na nedostupných skalních ostrozích se zachovaly zbytky přirozených lesů, k vzácným živočichům zde patří např. plch zahradní, sokol stěhovavý, čáp černý, rys ostrovid nebo jinde nevídané druhy hmyzu. Z rostlin jmenujme rojovník bahenní, šichu černou, violku dvoukvětou, mechorosty, kapraďorosty a mnoho druhů hub. Typická je klimatická inverze, kdy studený vzduch stéká na dna roklí a dochází k tzv. zvratu vegetačních stupňů. Následkem toho se v nadmořských výškách okolo 150 m vyskytují podhorské a horské druhy živočichů i rostlin.
První lidé se zde objevili před 11 000 lety. O stálejším osídlení však můžeme hovořit až později. V krajině nacházíme stopy osídlení lidu tzv. lužické kultury, poté důkazy pobytu keltských, germánských a slovanských kmenů.
Ve 13. a 14. stol. dochází k německé kolonizaci, vznikají vesnice i celá města, jsou budovány skalní hrádky Falkenštejn, Šaunštejn a další. Kromě těžby dřeva, výroby skla a zpracování smůly dochází i k pokusům o dobývání vzácných kovů, především stříbra, jak o tom svědčí i četná znamení ve skalách či pozůstatky několika štol.
Na konci 18. stol. přicházejí do téměř neobjeveného světa skal dva švýcarští výtvarníci Adrian Zinng a Anton Graf, kteří zde objevují své nové Švýcarsko, jež později dostává název Saské, respektive České Švýcarsko.
Neblahé události před i po 2. světové válce těžce poznamenaly slibně se rozvíjející region. Nucený odchod českého a posléze německého obyvatelstva, zánik příhraničních osad, následná kolektivizace, ztráta pocitu sounáležitosti - to vše poznamenalo tvář krajiny na dlouhá desetiletí. Postupná obnova posledních let navrací krajinu harmonii spoluexistence člověka a přírody, kterou umocnilo vyhlášení Českého Švýcarska národním parkem.
Brtnický hrádek (Loupežnický zámek) - zřícenina
Jeskyně víl a Vinný sklep - jeskyně
Krásná Lípa - Dům Českého ŠvýcarskaKrásný Buk (Schönbuch) - zříceninaKyjovský hrádek (Horní Karlštejn) - zříceninaSoutěsky Kamenice - soutěsky
Vlčí hora - rozhlednaVlčí hrádek - zřícenina
