Brtnický hrádek (Loupežnický zámek) - zřícenina

Opevněná středověká lokalita na skalnatém ostrohu v Hlubokém dole, 10 km JZ od Rumburka


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze brtnickyhradek
Kraj:Ústecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Brtnický hrádek (Loupežnický zámek)
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:--
Návštěva:5.5.2012


Hrad nebo spíše opevněná lokalita neznámého jména vznikl podle archeologických nálezů ve 13. stol. poblíž dálkové zemské stezky, vedoucí od Labe na Šluknovsko. Vznik patrně souvisí se snahou krále Přemysla Otakara II. o zajištění S hranice českého státu po odstoupení Budyšínska Braniborsku. Zdejší území se potom dostalo do držení Berků z Dubé, jmenovitě po r. 1410 Hynkovi mladšímu, sídlícímu na Hohnsteinu. O Brtnickém hrádku nazvaném podle nedaleké obce Brtníky, se nedochovaly žádné písemné zprávy. Doba počátků zdejšího osídlení je totožná s počátky blízkého Vlčího hrádku. Oproti Chřibskému hrádku, který k nim bývá díky řadě analogií přiřazován, jsou obě tyto lokality o něco mladší. K zániku osídlení na všech třech lokalitách došlo ještě před r. 1339, kdy byl dobyt a zničen nedaleký hrad Krásný Buk. Původní podobu lokality znehodnotily novodobé úpravy podniknuté v 90. letech 19. stol. kyjovským spolkem Gebirgs-Verein.
Staveništěm sídla se stala ostrožna, přeťatá v závěru dvěma puklinami přírodního původu, které vymezují menší přední a větší zadní skalní suk. Na V tak vzniklo malé předhradí a Z větší část zaujalo vlastní jádro. Vnější stěna první pukliny nese stopy přisekání. Průrvy měly funkci příkopu a podle modelu hradní stavby přerušovaly domnělou přístupovou komunikaci vedenou po ostrožně od SV, ale archeologický výzkum neodkryl žádné stopy po mostních konstrukcích. Na hraně nejvyšší plochy předního suku odkryla sonda relikty na sucho kladeného zdiva z pískovcových hrubě opracovaných kamenů. Evidentně zde nebyl průchod, což spolu s absencí dokladu komunikace ještě více podporuje názor, že přístupová cesta vedla jinudy. Jedna z hypotéz, které by prověřil jedině rozsáhlý archeologický výzkum, předpokládá, že po opuštění sídla došlo k odtěžení jednoho skalního bloku, po kterém stoupala komunikace z údolí od paty skály na její plató. Jediným dokladem této hypotézy je kamenná suť rozložená na svazích pod puklinou. Kameny však mohou též dokládat zřícení zdiva, které upravovalo terén pro vstup na přední blok a odtud do hradního jádra, jak předpokládá druhá hypotéza.
Ve skále sekané schodiště do příkopu a další schodiště na předhradí jsou pravděpodobně středověkého původu. Ve skalní průrvě mezi předním a Z skaliskem byl rovněž od S lámán nikdy nedokončený šíjový příkop. Severnější částí průrvy dnes vede průchozí komunikace do vnitřního jádra, čtyři úseky skalních schodů jsou však nejistého původu. Na stěně Z strany průrvy lze spatřit pětici záseků. Na vrcholu hlavního skaliska se nachází nepravidelná, po obvodu rovná plošina o přibližných rozměrech 30 x 20 m. Po členitém obvodu lze spatřit záseky po obranných zařízeních, na J straně i zápustný žlab menšího, dnes již zaniklého objektu. Vnitřní jádro využívalo ke své obraně ze tří stran nepřístupných skalních srázů. Uprostřed této plošiny se nachází nástavcová skála o rozměrech 17 x 10 m. Do jejího středu bylo vytesáno podvalí veliké 4,5 x 5 m. Tvoří sklepní část zaniklé čtyřhranné obytné věže hradu. Jednalo se o centrální a pravděpodobně i jedinou obytnou stavbu celé lokality. Podvalí je přístupné bočním průchodem ze S strany. Při jeho stěnách jsou záseky po trámech. Některé zásahy pochází patrně z úpravy na turistickou útulnu, zdá se však, že neproběhly v takovém rozsahu, jaký se předpokládal.
Stejně jako u velmi podobného Vlčího a také Chřibského hrádku zůstává nejasná funkce této lokality. Mohlo jít o sídlo některého z manů sloužících buď pánům ze Schönburgu, kteří kolonizovali zdejší krajinu z hradu Hohnstein, nebo pánům z Ronova, kteří působili na Žitavsku a Českolipsku. Tomu by nahrávala i společná doba zániku všech tří sídel, neboť k jejich opuštění docházelo přibližně ve stejné době, kdy odsud Schönburgové i Ronovci odcházejí. Nejnovější názory považují tyto objekty za sídla obyvatel, kteří hledali v zalesněné a skalnaté oblasti Českého Švýcarska jiný než zemědělský způsob obživy, tak jako se v této souvislosti mluví zejména o úloze nedalekého Kyjovského hrádku.


Ubytování České Švýcarsko - Široká nabídka ubytování v Českém Švýcarsku za výhodné ceny!

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.927039 E14.422979

Navštívená místa v okolí:
Hrady, zříceniny, tvrzeArnstein - zřícenina
Přírodní zajímavostiČeské Švýcarsko - národní park
Přírodní zajímavostiJeskyně víl a Vinný sklep - jeskyně
Muzea, galerie, výstavyKrásná Lípa - Dům Českého Švýcarska
Hrady, zříceniny, tvrzeKrásný Buk (Schönbuch) - zřícenina
Hrady, zříceniny, tvrzeKyjovský hrádek (Horní Karlštejn) - zřícenina
Zámky a zámecké stavbyŠluknov - zámek
Hory a rozhlednyVlčí hora - rozhledna
Hrady, zříceniny, tvrzeVlčí hrádek - zřícenina


Zdroj: Fišera, Zdeněk. Skalní hrady zemí Koruny české. 1. vyd. Praha : Libri, 2004. ISBN 80-7277-242-2 ; Gabriel, František. České Švýcarsko ve středověku. 1. vyd. Praha : Společnost přátel starožitností v Praze v nakl. Unicornis, 2006. ISBN 80-86204-16-2 ; Hrady na hranici Čechy – Sasko. Děčín : Iniciativa pro děčínský zámek, 2012. ISBN 978-80-905025-0-5


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky