Kyjovský hrádek (Horní Karlštejn) - zřícenina

Stopy středověkého osídlení na okraji pískovcové terasy nad levým břehem řeky Křinice, 5 km Z od Krásné Lípy


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze kyjovskyhradek
Kraj:Ústecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Kyjovský hrádek (Horní Karlštejn)
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:--
Návštěva:6.5.2012


Místo, jehož původní jméno není známo, je spojováno s hradem Dolním Karlštejnem, jehož název však vznikl dávno po zániku původní funkce lokality. Starší literatura spojuje místo s hradem. Již Augusta Sedláčka přiměla nápadně velká rozloha lokality k domněnce, že byl založen jako panské sídlo či významnější pevnost, přesto se však podržel tradičního výkladu užívání. Podobného názoru byl i V. Šimák. Teprve F. Gabriel a J. Smetana naznačili možnost založení sídla hledači nerostů a drahých kovů, tzv. prospektory.
Kyjovský hrádek stával na konci pískovcového ostrohu cca 40 m nad hladinou říčky Křinice, od kterého je oddělen dvěma částečně přitesanými přírodními puklinami, které budí dojem šíjových příkopů, což ale provedený archeologický průzkum vyvrací. Domnělý šíjový příkop přerušený neodtěženým pískovcovým blokem oddělující předhradí od vlastního hradu, byl nejnovějšími výzkumy interpretován jako úprava terénu pro založení vápenné pece neznámého stáří. V prostoru mezi puklinami, považovaném původně za předhradí, nebyly nalezeny žádné stopy středověkého osídlení.
Další nesrovnalostí je druhý "šíjový příkop", který vyděluje z ostrožny, vymezené od pískovcové tabule nad údolím Křinice dvěma bočními údolími, "hradní jádro". Ve skutečnosti se jedná o další 9-18 m širokou skalní puklinu, upravenou člověkem pouze na dvou místech. V Z části vnější stěny pukliny ukazuje stupňovitě přitesaná skála řadu otvorů či lůžek pro trámy poměrně složité konstrukce. Sonda na této terase naznačila, že k jejímu vysekání došlo v průběhu 19. stol.
Netypické je i zalomené schodiště vytesané při vnitřní straně pukliny vedoucí ze dna "příkopu" do "hradního jádra". Na schodišti odkryl výzkum stopy po dvojici dveří, které dokládají pořízení komunikace v době obývání lokality. Dochovala se svislá rýha pro zárubeň s otvory pro zasunutí břevna jako závory. Právě toto schodiště zpochybňuje užití pukliny jako příkopu. Výrazně snižuje jeho funkci a naznačuje jiné vedení přístupu, než jaké známe u ostrožných hradů, kam by přepokládaný Kyjovský hrádek náležel.
Předpokládalo se, že vnitřní prostor lokality byl chráněn buď mohutnou palisádou, nebo spíše jen stěnami přilehlých dřevěných budov, kde byly prolomeny střílny. Výzkum ale prokázal, že zde chybí jakákoli součást opevnění "hradního jádra". Nedochovaly se žádné stopy po podsebití na okrajích skal ani jiné prvky obrany. Rozsáhlý areál ani jinou ochranu nepotřeboval, zajišťovaly ji strmé stěny nad kaňonem Křinice.
Uvnitř lokality se podařilo prokázat existenci čtyř zahloubených objektů. Tvořily suterény, na které navazovaly nadzemní uzavřené stavby. Podrobnější výzkum jednoho z objektů odhalil stopy po dřevěných horizontálně položených trámech na obvodu vnější líce zdiva. Byla zde pravděpodobně umístěna dřevěná stolice, na níž nasedaly roubené stěny druhého podlaží uzavřené sedlovou či valbovou střechou.
Schůdnost areálu zajišťují vytesané schody, jejichž značnou část je však nutno připsat snahám místních turistických spolků z konce 19. stol. zpřístupnit hrad. Na protilehlém Z konci masivu lze z hradu sestoupit těsnou rozsedlinou, dnes zpřístupněnou schůdky. Zdá se však, že nese i staré stopy po zapuštění dřev. Rozsedlina vede k jehlanovitému skalisku, vysunutému nad údolí, vhodnému ke zřízení strážnice.
O lokalitě se nedochovaly žádné písemné zprávy. Archeologické nálezy jsou datovány do 2. pol. 13. stol. a poč. 14. stol. Některé kovové předměty naznačují, že zde sídlila vojenská posádka. Lokalita nemá charakter zemědělského sídla, vyloučena byla i městská lokace, která by postrádala zemědělské zázemí. Forma vnitřní zástavby připomíná spíše vesnici. Důvod založení tohoto sídla je zřejmě nutno hledat v hornických aktivitách. Pinky, ležící přes údolí Křinice na poloze Železné jámy, Zlatá díra či možné spojení jména Kyjov s hornickým dílem tomuto modelu nasvědčují, jednoznačně jej však nepotvrzují.


Ubytování České Švýcarsko - Široká nabídka ubytování v Českém Švýcarsku za výhodné ceny!

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.911209 E14.452649

Navštívená místa v okolí:
Hrady, zříceniny, tvrzeBrtnický hrádek (Loupežnický zámek) - zřícenina
Přírodní zajímavostiČeské Švýcarsko - národní park
Přírodní zajímavostiJeskyně víl a Vinný sklep - jeskyně
Technické zajímavostiJiřetín pod Jedlovou - štola sv. Jana Evangelisty
Muzea, galerie, výstavyKrásná Lípa - Dům Českého Švýcarska
Hrady, zříceniny, tvrzeKrásný Buk (Schönbuch) - zřícenina
Zámky a zámecké stavbyŠluknov - zámek
Hory a rozhlednyVlčí hora - rozhledna
Hrady, zříceniny, tvrzeVlčí hrádek - zřícenina


Zdroj: František Gabriel; Vojtěch Vaněk. České Švýcarsko ve středověku. 1. vyd. Praha : Společnost přátel starožitností v Praze v nakl. Unicornis, 2006. ISBN 80-86204-16-2 ; Klos, Richard; Němeček, František. Skalní hrady v Českém Švýcarsku. 1. vyd. V Ústí nad Labem : Severočeské nakladatelství, 1978


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky