Kremnica - hrad

Městský hrad zakomponovaný do nejvyššího místa obruby městských hradeb, 20 km Z od Banské Bystrice


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze kremnica
Kraj:Banskobystrický (Slovensko)
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Kremnica
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.muzeumkremnica.sk
Návštěva:7.9.2010


Původní farní chrám královského horního města byl postaven v 1. pol. 13. stol. Jeho dominantní poloha přímo vybízela k opevnění, k čemuž došlo poměrně brzy, podle archeologického průzkumu J. Hošša již od 2. pol. 13. stol. Brzy ovál hradby obklopil farní kostel sv. Kateřiny, který tehdy neměl vrcholně středověký dvojlodní rozvrh a zřejmě ani toto zasvěcení. Blíže neznámou románskou podobu nabyl nejpozději se stavbou okrouhlého karneru sv. Michala, který byl v r. 1430 jmenován kaplí sv. Ondřeje. Byl podobně jako na Starém zámku v Bánské Štiavnici zakomponován v původní hradbě, kterou v podstatě po celém obvodu ve 14. stol. nahradila hradba nová. Důvodem byla zřejmě skutečnost, že starší ohrada měla sílu zhruba jen jeden metr. Nový okruh hradby byl vybaven dvěma hranolovými branskými věžemi – severní a tzv. Hodinovou věží. Obě věže i věž J brány jsou po nedávném dokončení obnovy celého hradního areálu výtečným dokladem opevňovacího stavitelství 14. stol.
Přestavba hradu souvisela s nadáním města privilegii v r. 1328 a zřízením hornouherské horní a mincovní komory. První obytnou budovou bylo dnes napolo zaniklé stavení bývalé radnice, které kvůli nedostatku místa vystupovalo vně J hradby a mohlo též působit jako bašta. Zdá se, že mělo podobu věžovitého paláce.
Rozmach dolování a produkce mincovny umožnily na konci 14. stol. nejen úplnou přestavbu kostela sv. Kateřiny a novostavbu kostela P. Marie na náměstí, ale také stavbu druhého pevnostního pásu. Vytvořil se tak parkán, z něhož byla na V přístupná jediná bašta, která stála na půlkruhové podstavě. Věž J brány byla už vetknutá ve zdi parkánové a s brankou v hlavní hradbě ji spojoval schodišťový koridor sevřený zdmi. Záhy v 15. stol. se navíc k hradu připojily hradby města, které dobře posloužily v dynastických konfliktech tohoto věku. Vnitřně klidné období vlády Matyáše Korvína dovolilo, aby V bašta byla využita jako spodek polygonálního kněžiště nové kaple. Pro ni osudnou se stala hrozba tureckých vpádů a v l. 1611-1612 presbyterium opět přestavěli na baštu zvanou Hornická. Mezitím ovšem v r. 1560 hrad postihl ničivý požár, který vyvolal nutnou obnovu. Přitom zaklenuli věže, S dokonce zvedli o další obranné podlaží a upravili radnici.
Od r. 1660 byl celý areál postupně přizpůsobován sakrální funkci. Zvonicové patro dostala Z (Malá) věž, v 1. třetině 18. stol. byla znovu vysvěcena kaple v bývalém karneru, který dlouho sloužil jako zbrojnice, a na konci 19. stol. prošel farní kostel módní regotizací. Následující století bylo časem památkových úprav a obnovy. V jejich průběhu byl prováděn i archeologický a zčásti i stavebně-historický průzkum, přesto zůstávají některé otázky nadále otevřené. Dobře dochovaný areál kremnického hradu je vzácným dokladem kategorie citadel v podobě opevněných kostelů či kostelních hradů, které jsou pro středoslovenská báňská města charakteristické.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.706337 E18.917438

Navštívená místa v okolí:
Technické zajímavostiKremnica - mincovna
Přírodní zajímavostiKremnické Baně - geografický střed Evropy
Církevní památkyKremnické Baně - kostel sv. Jana Křtitele


Zdroj: Zdroj: Plaček, Miroslav; Bóna, Martin. Encyklopedie slovenských hradů. Praha : Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-333-6


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky