Oltářík (Hrádek) - zřícenina

Zříceniny gotického hradu na čedičové skále kuželovitého kopce nad osadou Děkovka, 10 km JZ od Lovosic


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze oltarik
Kraj:Ústecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Oltářík (Hrádek)
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.hrady-ceskeho-stredohori.cz
Návštěva:1.12.2012


Historie vzniku hadu Oltáříka je bezprostředně spjata s husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic. Jakoubek dokázal za revoluce ukořistit značné statky v SZ Čechách, hlavně v Podkrušnohoří. V okolí Oltáříka držel několik vsí a nad jednou z nich jménem Děkovka si nechal k ochraně svého majetku před katolickými pány z Házmburka a ze Sulevic vystavět ve 2. čtvrtině 15. stol. hrad. Jedná se o jeden z mála hradů postavených v době husitských válek, který byl přes svou skromnou podobu a extrémní situování obýván až do pol. 16. stol. Oltářík patří mezi soukromá sídla zbohatlých hejtmanů, pro něž je typická podoba připomínající spíše zemanskou tvrz a snaha založit sídlo v poloze, kterou by nebylo možné ohrozit bouřlivě se rozvíjejícím dělostřelectvem. Hrad měl tedy čistě vojenský význam, což vysvětluje jednoduchost jeho stavebního vybavení.
Jakoubek se z husitského válečníka stal bohatým feudálem a jeho jednání nepochybně určovaly i finanční zřetele. Jakoubek a jeho syn Jan postoupili Oltářík Janovi z Polenska a z Vršovic a slíbili získat královská potvrzení pro hrad i vsi Chrášťany a Děkovku. V té souvislosti se Oltářík prvně objevuje v pramenech. Rydkéř z Polenska a jeho synové získali od Jakoubka z Vřesovic též Ploskovice a postoupili mu za to hrad Kyšperk, držený Jakoubkem již r. 1435, který měl pro něho zřejmě větší cenu. Od Mikuláše z Polenska získali hrad Oltářík r. 1468 Jan a Oldřich Zajícové z Házmburka, kteří měli v této nejisté době zájem na ochraně svých držav ze SZ. Pak se hrad na nějakou dobu z pramenů vytrácí.
Ve 2. desetiletí 16. stol. držel hrad Vilém z Illburka, který ho r. 1531 odkázal své manželce Anežce, jíž bylo r. 1544 jeho držení potvrzeno. Tehdy byl již Oltářík zmiňován jako pustý. Kolem r. 1550 získal hrad Volf z Vřesovic, po jehož smrti nastaly mezi dědici spory. Při urovnání připadl hrad r. 1576 s okolními vesnicemi Janovi z Vřesovic. Je však zřejmé, že hrad chátral již dříve a postupně ztrácel svůj vojenský význam. V pozdějších dobách se pro něj vžil název Hrádek.
Zbytky hradu Oltáříka se zachovaly na výrazném skalnatém kopci s příkrými svahy nad vsí Děkovou. Vrchol čedičové homole neposkytoval pro stavbu hradu mnoho prostoru, přesto obsahoval velké množství rozdílných částí. Vnitřní jádro tvořilo skalisko, které zaujala lichoběžná obytná věž se dvěma zaoblenými nárožími. Plochostropé přízemí obsahovalo dvě místnosti, celé patro vyplňoval velký sál o rozměrech 5,5 x 12 m, do něhož se vcházelo po dřevěném schodišti přistavěném k průčelí či po padacím můstku. Dnešní schody jsou patrně až novodobé. V patře byla okna a arkýř. Věžovitý palác byl jedinou obytnou stavbou hradu a podle zachovalých 2 m silných obvodových zdí kopíroval vrchol nejvyššího stupně, chráněného strmými srázy. Obvodové opevnění hradu se bohužel nedochovalo. Vzhledem ke strmosti skal bývalo snad jen dřevěné a možná ani neobíhalo celý hrad, ale uzavíralo jen přístupnější úseky mezi skalami.
Dobře hájitelná a dodnes zčásti zachovalá přístupová cesta ke hradu se vinula kolem kopce a do hradu vcházela úzkým průjezdem subtilní zděné věžovité brány, z níž se dodnes dochovaly zbytky zdí. Podle Augusta Sedláčka bylo ještě v r. 1846 vidět obě branky na začátku i na konci průjezdu. Obě byly úzké, průchozí pouze pro pěší. Za branou se komunikace rozdělila. Hlavní rameno směřovalo na skalní plošinku ve stupem do věžovitého paláce. Stejně tak mohl být přístup veden i po umělé konstrukci obcházející bezprostředně donjon po Z straně k vlastnímu vstupu. V obou případech však lze přepokládat střední zaniklou branku. Druhé rameno se stáčelo zpět do prostoru stísněného předhradí mezi branou a hlavní věží, tvořícího nejnižší skalní stupeň. Zde stávaly zřejmě další budovy lehčí konstrukce. Hospodářské příslušenství hradu bylo rozloženo v prostoru přihrádku, předhradí a JV parkánu. Zajímavostí hradu je přirozená skalní puklina ve skalní stěně před vstupní brankou s upravenou střílnou proti přístupové cestě.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.490052 E13.923486

Navštívená místa v okolí:
Zámky a zámecké stavbyČížkovice - zámek
Církevní památkyČížkovice - židovský hřbitov
Hrady, zříceniny, tvrzeHázmburk - hrad
Přírodní zajímavostiKamenná slunce - národní přírodní památka
Hrady, zříceniny, tvrzeKošťálov - zřícenina
Církevní památkyLibčeves - kostel Stětí sv. Jana Křtitele
Zámky a zámecké stavbyLibčeves - zámek
Hory a rozhlednyLovoš - hora
Zámky a zámecké stavbyMilešov - zámek
Hory a rozhlednyMilešovka - hora


Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III, Severní Čechy. Praha : Svoboda, 1984 ; Durdík, Tomáš. Encyklopedie českých hradů. 5. vyd. Praha : Libri, 2001. ISBN 80-7277-035-7 ; Fišera, Zdeněk. Skalní hrady zemí Koruny české. Praha : Libri, 2004. ISBN 80-7277-242-2


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky