Opárno - zřícenina
Zříceniny gotického bezvěžového hradu postaveného v 1. pol. 14. stol., 5 km SZ od Lovosic
Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze | |
Kraj: | Ústecký | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Opárno | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.hrady-ceskeho-stredohori.cz | |
Návštěva: | 17.4.2004, 9.4.2011, 1.12.2012, 14.4.2013 |
Opárno jako opevněné sídlo i jako ves existovalo již ve 2. pol. 13. stol. Zpráva z r. 1344 se týká dohody Smila z Vchynic s klášterem altzellským, jímž Smil získal od kláštera doživotně pozemek rozbořeného mlýna "hradu mému příležící po toku potoka Thopelin" (zřejmě Stepelín). Neměl tam dát lámat kámen a stavět mlýn. Mohl však "jiné pokoje k přebývání stavěti". Z toho lze soudit, že tehdy došlo na hradě k nějaké stavební činnosti. August Sedláček se domnívá, že vlastní hrad vystavěl právě Smil z Vchynic, předek rodu Kinských, který se r. 1356 psal po Opárně. Hrad Opárno tedy vznikl asi ve 3. čtvrtině 13. stol. a byl tak jedním z nejstarších hradů v kraji.
Nevelký hrad byl postaven na skalnatém ostrohu nad vsí Opárno. Vznikl na místě staršího opevnění nazývaného Hrádek při obchodní cestě spojující Prahu se Saskem, připomínaného již r. 1278. Jednalo se o typ ostrožného hradu s plášťovou zdí na půdorysu cca 46 x 15 m, jehož hlavním obranným prvkem byla vysoká obvodová hradba s průběžným ochozem, k níž se z vnitřní strany přikládala nižší zástavba. Hrad tedy neměl věž a jeho zranitelné střechy byly kryty před přímou střelbou. Typově se obalová hradba podobá vnitřní hradbě Házmburku. Ostroh je rozdělen příkopem, přes nějž se přecházelo do předhradí, kde byly ještě v 19. stol. zbytky staveb. Hrad byl přístupný pouze z jihozápadní strany po úzkém hřebenu, po němž vedla vozová cesta od obce. Dalším příkopem je oddělen vnitřní hrad, z něhož se zachovala část 2 m silné okružní zdi, která má půdorys čtverhranu se zaoblenými rohy. Kolem hradeb vedla cesta, jíž se vstupovalo do severní části hradu, která byla ještě chráněna příkopem. V severní části hradu stála dnes již nezachovaná věž, podle Augusta Sedláčka pravděpodobněji studna. Podsklepená hlavní hradní budova byla přistavěna k hradní zdi, do níž vedla tři velká okna.
Smil z Vchynic měl syny Mikuláše, Martinka, Jana, Smila, Habarta a Bohuslava, kteří od r. 1378 sídlili na drobných statcích. Vchynského zboží s Opárnem se ujal Smil. Po jeho smrti přešel majetek na Smilka, syna Martínkova. R. 1418 mu král Václav IV. potvrdil právo na opravu a ochranu zboží lovosického s pastvami a lovy na něm.
Opárno nepřečkalo nástup renesančního způsobu života. Již v době vlády Jiřího z Poděbrad začal hrad chátrat. V 16. stol. byl vchynský statek rozdělen. Polovinu získal od synů Bohuslava Dlaska z Vchynic Albrecht Kyšperský z Vřesovic, druhá polovina se dostala do rukou Bořitům z Martinic. Od r. 1520 byl hrad již zcela pustý a zpráva z r. 1536 hovoří o Opárně jako o pustém hradě. Od těch dob byl hrad ponechán svému osudu a změnil se ve zříceninu.
Čížkovice - židovský hřbitov
Kamýk - zřícenina
Košťálov - zřícenina
Labuť (Litoměřice) - pivovar
Litoměřice - město
Lovoš - hora
Milešov - zámek
Milešovka - hora
Oltářík (Hrádek) - zřícenina