Pfaffenstein - stolová hora
Stolová hora v saské části CHKO Labské pískovce s výletní restaurací a kamennou rozhlednou, 15 km JV od Pirny
Typ: | Hory a rozhledny | |
Kraj: | Sasko (Německo) | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Pfaffenstein | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.pfaffenstein.com | |
Návštěva: | 18.8.2012 |
Pískovcová stolová hora zdvíhající se do výšky 434 m n. m. v saské části chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Skalní věže Pfaffensteinu dosahují výšky až 60 m a vrcholovou plošinu činily kdysi takřka nepřístupnou. Jediný přístup býval veden od Z. Dnes můžeme vrchol stolové hory zdolat třemi způsoby. Nejobtížnější, ale nejkrásnější přístupová cesta se nazývá Nadelöhr a vede od S skalní trhlinou po schodech a žebřících. Od Z stoupá vzhůru stezka Klammweg a souběžně s ní nejpohodlnější Bequemer Weg ústící pár metrů na J za výletní restaurací. Vrcholová plošina Pfaffensteinu dosahuje rozměrů cca 650 x 300 m a po miliony let je modelována erozí a zvětráváním. Vznikly tak samostatné skalní věže, plošiny, četné jeskyně, prohlubně a další útvary. V jámovité depresi jižně od budovy restaurace vyvěrá pramen, který tvoříval malý rybníček pojmenovaný Schwarzer See. Místo bývalo zdrojem vody, stejně jako tzv. jezírko Nixensee, nacházející se v rokli Z od pramene.
Klimatické a půdní podmínky Pfaffensteinu se v závislosti na silně členitém terénu mění. Na malé ploše tak najdeme všechny základní prvky krajiny Saského Švýcarska – vlhké rokle a soutěsky, jeskyně, suché náhorní plošiny, skalní věže ... Strukturální rozmanitost Pfaffensteinu se odráží v místní fauně i flóře. Na suchých exponovaných skalách s minimálním množstvím půdy rostou jen zvláštní druhy rostlin, jako jsou mechy (např. dřípovičník zpeřený), lišejníky a jiné vzácné rostliny s vysokou odolností vůči suchu. V roklinách je oproti tomu prostředí vlhké a půda vodu zadržuje. Horu pokrývá převážně jehličnatý les a borůvčí. Lokalita je domovem mnoha druhů vzácných živočichů (např. puštík obecný, kalous ušatý, sokol stěhovaný, kuna skalní, plch zahradní), kteří se přizpůsobili zdejším extrémním podmínkám. V jeskyních a štěrbinách můžeme pozorovat také netopýry.
Stolová hora Pfaffenstein je jedním z nejdůležitějších archeologických nalezišť v oblasti. Opevněná lokalita z mladší doby bronzové osídlená lidem lužické kultury (1350-750 př. n. l.) byla předmětem výzkumů již na konci 19. stol., kdy F. Friedemann a F. Fischer opakovaně poukazovali na půlkruhový val na Z úpatí hory. V té době dosahoval val průměrné výšky 1,5 m S o šířKOU základny 10 m. První archeologické nálezy, které se bohužel do dnešní doby nedochovaly, odkryli dělníci při stavbě výletní restaurace. V r. 1897 bylo objeveno ohniště naplněné hlínou a dřevěným uhlím, jehož dno a boky byly působením ohně zbarveny do červena. Na poč. 19. stol. bylo v lokalitě kolem dnešní restaurace odkryto velké množství pravěké keramiky různého druhu, nádoby s uchy či bez nich, s hladkým nebo zdobeným povrchem, nezdobené hrnce vejčitého tvaru, mísy, mlýnské kameny, bronzové šperky, dvě kamenné sekyrky, nádoby používané na obětiny a dokonce i hračky. Ojedinělé nálezy pochází z rokle J od kamenné vyhlídkové věže, jíž v současnosti vede nová cesta na Pfaffenstein. Vyšší koncentrace archeologických nálezů se však omezuje pouze na písčito-jílovité plochy, v ostatních místech jsou nálezy sporadické.
V 60. letech 20. stol. zde prováděl výzkum Alfred Neugebauer, jeho výsledky však nebyly nikdy publikovány. Nálezy byly podobné jako o století dříve, zahrnovaly dvojkonické nádoby, velké množství mlýnských kamenů na zpracování obilí, zásobnice na obilí či úlomky bronzových šperků vykazujících podobnost se stavební obětí nalezenou na Goldkuppe. Zdá se, že opevněná lokalita na Pfaffensteinu měla multifunkční význam, byla výšinným sídlištěm, měla hospodářskou funkci a sloužila jako kultovní místo. Podle lidové tradice je jeden z pískovcových bloků na náhorní plošině nazýván obětním kamenem. Místo lidé spojovali se sídlem druidů či S ďáblem. Tuto domněnku silně podporovala i existence hluboké skalní deprese nazývané Ďáblovy kotle. Útvar však za svůj vznik vděčí pouze zvětrávání a erozi tvrdé pískovcové vrstvy.
V r. 1706 nechal údajně vrchní königsteinský fořt zřídit na Pfaffensteinu malý domek jako úkryt před drancujícími švédskými vojsky. R. 1813 zde hledali útočiště i obyvatelé blízké vesnice Pfaffendorf, kteří se v roklích a jeskyních ukrývali i se svým majetkem během napoleonských válek. O turistické zpřístupnění Pfaffensteinu se v 19. stol. zasloužil Carl Gottlob Jäckel, jehož mramorový medailon je umístěn na skále Jäckelfels na Z straně stolové hory. R. 1854 se ve zdejších jeskyních ukrýval padělatel F.E. Goldschmidt, který uprchl z vězení v Königsteinu. Ještě téhož roku byl dopaden v Drážďanech a odsouzen k odnětí svobody. O dva roky dříve r. 1852 zde C.G. Kliemann otevřel první malé občerstvení a upravil cesty k různým vyhlídkovým bodům a zajímavým skalním útvarům. Jednoduchý stánek byl později nahrazen letní restaurací Paula Ulbricha a r. 1891 vznikla na jejím místě nová kamenná budova horského hostince. R. 1894 nechala v jeho těsné blízkosti postavit tehdy již ovdovělá hostinská paní Ulbrichová na vlastní náklady dřevěnou vyhlídkovou věž, která byla 2. září téhož roku za přítomnosti člena představenstva königsteinské sekce a zpěvu písně "Brüder reicht die Hand zum Bunde" slavnostně zpřístupněna. R. 1895 koupila hostinec rodina Keilerova, která jej provozovala po tři generace až do r. 1990. Hermann Keiler přistoupil r. 1904 ke stavbě nové kamenné rozhledny. Původní dřevěná věž zchátrala a byla stržena. Kámen na novou rozhlednu byl těžen přímo u hostince, ostatní stavební materiál jako vápno, okna, dveře, zábradlí a střešní krytinu bylo třeba na Pfaffenstein vynosit pěšky. Nákladní výtah fungující dodnes byl zřízen až r. 1912. Na stavbě 29 m vysoké rozhledny vedené mistrem Naumann z Königsteinu se podílelo pět mužů a jedna žena a nebylo použito lešení. Rozhlednu pro veřejnost slavnostně otevřel 7. srpna 1904 königsteinský farář Hoyer. R. 1897 byla upravena nová cesta na Pfaffenstein nazvaná Nadelöhr a brzy po ní následovalo zpřístupnění Pfaffensteinu pohodlnější stezkou Klammweg. Do stejné doby spadají i počátky horolezectví. Důležitým krokem bylo zlezení věží Nordturm a Barbarine, úzké skalní jehly, která se stala symbolem Pfaffensteinu. Atraktivitu místa potvrdila i návštěva saského krále Friedricha Augusta III. a jeho dcer v r. 1915.
I dnes je Pfaffenstein jedním z nejnavštěvovanějších míst Saského Švýcarska, je horolezeckým terénem, nabízí úchvatné výhledy do okolí a občerstvení ve výletní restauraci, v jejíž části se nachází expozice geologie a mineralogie Saského Švýcarska.
Amselfall (Kosí vodopád) - vodopád
Amselsee (Kosí jezero) - vodní nádrž
Bastei - přírodní rezervace
Basteibrücke - kamenný most
Felsenbühne Rathen - přírodní divadlo
Hohnstein (Hohnštejn) - hrad
Kirnitzschtalbahn - tramvajová trať
Königstein - pevnost
Lilienstein - stolová hora