Šluknov - zámek

Původně středověká tvrz postavená ve 2. pol. 15. stol., později nahrazená tvrzí novou, upravenou na barokní zámek, 10 km SZ od Rumburka


Typ:Zámky a zámecké stavby sluknov
Kraj:Ústecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Šluknov
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.mesto-sluknov.cz
Návštěva:6.7.2010


První dochovaná zpráva o Šluknovu pochází z r. 1281, kdy budyšínský měšťan Rüdiger von Slawkenaue prodal v Bischdorfu v Lužici čtyři lány půdy míšeňské kapitule. Vdova po něm Kateřina se uvádí v r. 1296. Vznik Šluknova lze podle J.V. Šimáka klást ještě do doby starého srbského osídlení, které však bylo ve 13. stol. zatlačeno německou kolonizací.
Území, na kterém postupně vzniklo šluknovské panství, patřilo původně k Horní Lužici. Dědičné purkrabství zde drželi Ronovci. Asi v pol. 13. stol. se Šluknovsko stalo vlastnictvím jedné větve tohoto rodu, Berků z Dubé, a patřilo jim prakticky až do doby vlády Jiřího z Poděbrad. Správními centry panství byly nejprve hrady Hohnštejn (Hohnstein) a Vildštejn (Wildenstein) v Sasku a od poč. 15. stol. hrad Tolštejn. Pravděpodobně v této době byla také ve Šluknově vybudována tvrz. Za husitských válek zde r. 1425 probíhalo jednání mezi zástupci lužických měst a Vartemberky o propuštění hejtmana lužických vojsk vězněného na hradě Tolštejně. Za Jiřího z Poděbrad Berkové prodali tolštejnsko-šluknovské území pro velké zadlužení saským knížatům Arnoštovi a Albrechtovi. Šluknovsko se tak stalo na krátkou dobu součástí Míšně. Saská knížata zprvu zboží pronajímala a nakonec je r. 1481 prodala do dědičného vlastnictví vrchnímu saskému maršálkovi Hugoltovi ze Šlejnic. Teprve za něho se v r. 1487 poprvé připomíná šluknovská tvrz. Nové vrchnosti náležely vedle Tolštejna s Rumburkem a Šluknovem také Lovosice a řada bohatých statků v Sasku.
Pravděpodobně na přelomu 15. a 16. stol. byla dosavadní tvrz přebudována na renesanční zámek, o němž však nemáme žádných zpráv. Když v r. 1566 došlo k dělení šlejnického zboří mezi čtyři syny Jiřího ze Šlejnic, přestal zámek nejspíše vyhovovat potřebám vrchnosti a byl postaven zámek nový, jenž převzal úlohu centra panství. Starý zámek zanikl na konci 17. stol. za Ditrichštejnů.
Nový zámek nechal ve 2. pol. 16. stol. vybudovat Arnošt ze Šlejnic. Je to obdélná dvoupatrová budova se dvěma průčelními štíty. Západní průčelí má tři okenní nesymetrické osy, krajní osy se sdruženými okny. Okna jsou s přímými nadokenními římsami. Trojúhelníkový štít je třístupňový a je horizontálně členěn dvěma profilovanými římsami. V nejnižším stupni štítu jsou čtyři, ve středním dvě a v nejvyšším stupni jedno slepé kruhové okno. Boky štítu jsou uzavřeny třemi pásy volutových křídel. Ve vrcholu štítu je trojúhelníkový tympanon, zakončený na vrcholu kamennou koulí. Východní průčelí je obdobné, má však v patře balkón, nesený dvěma volutovými krakorci. Severní stěna má sedm okenních os, okna jsou v hladkých rámech, v ose přízemí je pravoúhlý portál, nad kterým je výklenek s drobnou sochou Madony. Jižní stěna je podobná stěně severní, pátá okenní osa je však zdvojena, čtvrtá, schodištní, okenní osa má pravoúhlý portál, horní okno má redukováno.
Vnitřní prostory v přízemí jsou valeně zaklenuty s lunetami a hřebínky, pravoúhlé portálky mají přímou nadpražní římsu. Před Z průčelím je v ohradní zdi klenutá brána, která je armovaná s diamantováním v bocích a nese kamenný znak. K bráně přiléhá hospodářské stavení s podélným průčelím kolmým k S stěně zámku.
Špatným hospodařením a stavbou zámku se majitel panství Arnošt ze Šlejnic zadlužil a utlačováním poddaných navíc vyvolal r. 1581 jejich povstání. S povstáním se sice vyrovnal, z dluhů však nevyšel, a proto r. 1607 prodal panství svému příbuznému Albrechtovi ze Šlejnic. Ten je však r. 1618 prodal Ottovi ze Starschedelu, jemuž bylo pro účast na stavovském povstání z l. 1618-1620 zkonfiskováno, a od české komory jej koupil hrabě Volf Mansfeld za 105 000 kop míšeňských. Statek Šluknov zahrnoval starý a nový zámek s městem a předměstím, třemi poplužními dvory, osmi vesnicemi a 13 mlýny.
Mansfeldové však Karlem Adamem r. 1662 vymřeli po meči a panství získala jeho energická sestra, kněžna Žofie Anežka, provdaná Ditrichštejnová. V r. 1671 provedla některé vnitřní stavební úpravy a patrně v této době nechala v zámeckém parku postavit dvě barokní kaple. Ke šluknovskému panství připojila statky a panství Velké Březno, Mirošovice a Markvartice. V r. 1678 přibyly k majetkovému komplexu Ditrichštejnů ještě Janovice u Rýmařova. R. 1716 se dědičkou panství stala Marie Arnoštka, provdaná Gallasová. Po pěti letech ovdověla a provdala se za hraběte Aloise Tomáš Harracha. V držení Harrachů zůstal Šluknov i s ostatními panstvími až do r. 1876, kdy byl prodán saskému komerčnímu radovi Arnoštovi Grumbtovi. Od jeho potomků nakonec Šluknov získal Ervín Leopold Nostitz-Rieneck, majitel velkostatku Rakoměřice-Měšice u Prahy. Po r. 1945 byla v prostorách zámku umístěna městská lidová knihovna. Nyní je zámek opraven a zpřístupněn návštěvníkům.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N51.004557 E14.455277

Navštívená místa v okolí:
Hrady, zříceniny, tvrzeBrtnický hrádek (Loupežnický zámek) - zřícenina
Přírodní zajímavostiJeskyně víl a Vinný sklep - jeskyně
Hrady, zříceniny, tvrzeKrásný Buk (Schönbuch) - zřícenina
Hrady, zříceniny, tvrzeKyjovský hrádek (Horní Karlštejn) - zřícenina
Hory a rozhlednyVlčí hora - rozhledna
Hrady, zříceniny, tvrzeVlčí hrádek - zřícenina


Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [III], Severní Čechy. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1984


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky