Třešť - zámek
Původně gotická tvrz postavená v průběhu 14. stol., v 16. stol. přestavěná Kryštofem Vencelíkem na renesanční zámek, 15 km S od Telče
| Typ: | Zámky a zámecké stavby |  |
| Kraj: | Vysočina | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | -- | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.zamek-trest.cz | |
| Návštěva: | 28.7.1997 |
První zmínky o osadě Třešť pochází z přelomu 12. a 13. stol., kdy se na potoku Třeštici křižovaly dvě význačné obchodní cesty - Lovětínská a Humpolecká. Zápis v zemských deskách je z 2. pol. 14. stol. a hovoří o tvrzi, která patřila Závišovi z Třešťě a Štěpánovi z Březnice. Od r. 1358 na této tvrzi, přestavěné postupně na zámek, hospodařila šlechta v kratších či delších intervalech a to počínaje markrabětem Janem a rodem Šternberků.
R. 1490 pak zakoupil Václav Vencelík z Vrchovišť od Zdeňka ze Šternberka městečko Třešť s tvrzí a poplužním dvorem a s vesnicemi Jezdovice a Buková pro svého syna Matěje Vencelíka z Vrchovišť.
Jako zbohatlý podnikavec z Hor Kutných si Václav Vencelík z Vrchovišť, vyznavač husitské víry pod obojí, zakoupil r. 1485 hrad Žirovnici. R. 1492 obdržel Václav Vencelík z Vrchovišť od císaře Fridricha III. k erbovnímu znaku (bílý jednorožec v modrém poli), pro svůj rod pánů z Vrchovišť, hodnost šlechtickou.
Zámek v Třešti, jako šlechtické sídlo od r. 1513, prochází vývojem, kdy spodní trakt zámku je postaven v gotickém slohu, první podlaží pak ve slohu renesančním a obytná část v barokním stylu. Zajímavostí byla dřevěná lávka, která spojovala zámek s kostelem sv. Martina. Tato lávka se nezachovala.
Přestavbu zámku, na které se podíleli italští stavitelé, ukončil tehdejší majitel Kryštof Vencelík z Vrchovišť r. 1564. Zámek dostal podobu čtyřkřídlé budovy s nárožními věžičkami a arkádami v nádvoří, stěny nádvoří byly zdobené sgrafitovou rustikou. Vencelíci z Vrchovišť byli majiteli Třešťě od r. 1490 až do r. 1626, kdy byl jejich majetek zkonfiskován, jednak pro příslušenství k víře pod obojí, jednak pro bezdětnost posledního majitele panství, který se také účastnil bitvy na Bílé Hoře.
V l. 1657-1669 zde sídlí Gayerové z Edelbachu. Za jejich panství dochází v r. 1660 k přestavbě prvního podlaží, pokojů se štukaturami a malbami a hlavního portálu vchodu do zámku. Byla také postavena hlavní věž v průčelí zámku a dva krby v dnešní restauraci a v přísálí kongresového sálu. Ze 17. stol. rovněž pochází původní kachlová kamna v salóncích a zámecké jídelně. Z této doby jsou také dvě manýristické sochy umístěné na sloupech u vstupní brány, dvě vázy instalované na sloupech vchodu do zámecké zahrady a kašna s vodotryskem před hlavním vchodem do zámku. V r. 1669 kupují panství hrabata Herberštejni. V l. 1831-1844 byla správa panství pouze úřednická.
Anglický park pochází z l. 1835-1845. V l. 1844-1945 byli majitelé panství baroni Wenzel-Sternbachové z Tyrol. Wenzel von Sternbach byl v r. 1864 povýšen do rytířského stavu. V r. 1860 byla přestavěna S strana zámku k obytným účelům a po r. 1945 bylo v zámku umístěno městské muzeum. Od r. 1984 je zámek i s přilehlým parkem majetkem Akademii věd České republiky. Po deseti letech náročné rekonstrukce byl v r. 1994 předán k užívaní jako konferenční centrum a hotel.
Roštejn - hrad
Třešť - kostel sv. Kateřiny SienskéTřešť - kostel sv. Martina
