Třešť - kostel sv. Kateřiny Sienské
Goticko-renesanční kostel z konce 15. stol., později barokně upravený, 15 km JZ od Jihlavy
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Vysočina | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Třešť | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.tre-fa.cz | |
| Návštěva: | 12.9.2009 |
Kostel sv. Kateřiny Sienské v Třešti je mladším ze dvou kostelů v obci. Místními je pro svou polohu také nazýván dolním. První zmínka o kostelu pochází z r. 1492, kdy byl pravděpodobně založen rodem Vencelíků, kteří získali Třešťské panství po Šternbercích.
Původně goticko-renesanční stavba o půdorysu 38 x 11 m byla později barokně upravená. Z nejstarší stavební fáze pochází obdélná loď se dvěma dochovanými lomenými okny s archaizujícími kružbami, původně otevřená předsíň na J straně lodi a průčelní čtyřboká věž. Presbytář je v půdorysu uzavřený obloukem s přilehlou sakristií. Stěny kostela původně pokrývalo sgrafitové kvádrování, později byl nevýrazně barokně upraven a věž byla o patro zvýšena. V průběhu třicetileté války kostel zpustl, zůstal bez střech a z jeho zdí rostly stromy. Nejpozději r. 1660 byl kostel obnoven, nově zastřešen, vybaven hlavním oltářem a dvěma oltáři bočními. O několik let později byl kostel opatřen dřevěným stropem. Před r. 1770 zasáhla kostel další rána, když se zřítilo celé kněžiště. Nejspíše r. 1777 byl nákladem Jana Schumpetra postaven nový obdélný presbytář s eliptickou apsidou a přilehlou sakristií, zaklenutý plackou a konchou mezi pasy. Kostel tehdy dostal darem soukenického cechu i nový oltář a varhany a byl znovu vysvěcen. 1. října 1824 zachvátil městečko požár a kromě obytných domů a hospodářských stavení vyhořel též dolní třešťský kostel s vnitřním vybavením, hlavním oltářem s obrazem sv. Kateřiny, varhany i krovy věží, odkud se pak zřítily oba zvony. Na obnovu čekal kostel do r. 1842, kdy byly do interiéru umístěny nové varhany, které jsou v kostele dodnes. Věž byla po požáru dokončena až v r. 1870, kdy byla cibulovitá báň nahrazena jehlancovou střechou od tesaře J. Šíši.
Výmalba presbytáře pochází z r. 1900. Při opravě v 1. třetině 20. stol. bylo osekáno pozdně barokní členění fasády presbytáře. Zařízení kostela pochází z doby po r. 1824, později bylo doplňováno. V sakristii se dochovala pozdně gotická křtitelnice.
Ve zdech kostela jsou osazeny dva náhrobky. První, umístěný na vnější zdi kostela, patří neznámému rytíři. Na náhrobku je vyobrazena polovina korunovaného lva. Pravděpodobně se jedná o někoho z rodu Lipovických z Lipovic. Náhrobek není datován. Druhý, pozdně renesanční náhrobek z červeného mramoru v interiéru kostela, patří Janu Václavu Vencelíkovi ze Žirovnice. Ve středu desky je rytíř v brnění. V levé ruce drží meč a v pravé helmici s chocholem. Pod helmicí na stojanu se nachází erb rodu Vencelíkovců – nahoře jednorožec, pod ním koruna, pod ní část rytířského odění a nejníže štít se čtyřmi poli. V prvním a čtvrtém poli je jednorožec, ve druhém horním poli sokol, ve třetím dolním poli chrt. Pod hlavou má rytíř polštářek. Náhrobek obsahuje latinský nápis: 9. února roku 1606 odešel v Kristu urozený a statečný rytíř Jan Václav Vencelík ze Srabic a na Třešti, jehož kosti jsou tímto náhrobkem přikryty.
V kostele je pohřbeno mnoho dalších osob z rodu Vencelíků. Například Regina Vencelíková i se svým šestinedělním synkem Matějem, kteří zemřeli 3. června 1630. Do r. 1813 byl kostel sv. Kateřiny obklopen hřbitovem. Pak byl z hygienických důvodů hřbitov přemístěn na dnešní místo a r. 1879 byly v okolí kostela vysázeny stromky v té podobě, jak to můžeme vidět dnes.
Roštejn - hrad
Třešť - kostel sv. Martina
Třešť - zámek
