Velvary - město

Královské město založené již ve 13. stol. a známé díky písni "Ó Velvary, ó Velvary, kde jsou mé tolary", 15 km SV od Slaného

Typ:	Města, lidová architektura
Kraj:	Středočeský
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Velvary
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.velvary.cz
Návštěva:	7.3.2007

První zmínka o obci Velvary pochází ze 13. stol. Vznik jména Velvary uvádí kronikář Václav Hájek z Libočan do souvislosti s bojem proti Maďarům. Maďarský vojevůdce měl v noci sen, jak mu nějaký muž podává střídku chleba. Pojmenoval proto město "střídka chleba", což je maďarsky Belvar. R. 1282 se Velvary jmenují mezi osadami, které si neprávem přivlastnil vyšehradský probošt Petr. Ve 14. stol. byl vystavěn farní kostel sv. Kateřiny a nejcennější gotické památky z tehdejší tváře města. R. 1482 byly Velvary povýšeny na město Vladislavem II. V 16. stol. byla vystavěna renesanční Pražská brána stavitelem Bartolomějem Vlachem, v 18. stol. městská radnice, která byla po finančních nesnázích dokončena stavitelem Ignácem Palliardim. R. 1840 dochází ke zdokonalení silnice z Prahy do Litoměřic, což mělo velký vliv na rozvoj města. Velvary se stávají sídlem c.k. okresního úřadu se smíšenou mocí politickou a soudní. V této době dochází k rozvoji zemědělství, založení pěveckého spolku, sboru dobrovolných hasičů, tělovýchovné jednoty apod. Rozvíjí se průmysl města, je založen cukrovar. R. 1913 bylo zřízeno okresní hejtmanství v Kralupech n. Vlt. a Velvary zůstaly nadále jen soudním okresem. Během 2. světové války došlo k zatýkání občanů, nejhůře skončili velvarští Židé. R. 1960 dochází k reorganizaci státu. Zanikl kralupský i starý okres slánský. Vznikl Středočeský kraj, okresním městem se stalo Kladno.

Kostel sv. Jiří

Kostel byl vybudován v l. 1613-1616 nákladem města a nadáním Jiřího Pechara, který se však zahájení stavby nedožil. Stavbu provedl vlach Santini Malvazione, jehož náhrobek nalezneme u soklu průčelí hřbitovního chrámu. Jednolodní kostel představuje jedinečný příklad renesančního umění v regionu, pohledově se uplatňuje v širokém okolí výstavným čtyřetážovým volutovým štítem. Hlavní průčelí zdobí vstupní portál pojatý v duchu manýrismu. Postranní portály nesou znak města Velvar a Jiřího Pechara. Loď kostela je zaklenuta valenou klenbou s lunetami, jejíž úseky se sbíhají na hlavice pilastrů. Architektonicky ji zhodnocuje hvězdový vzor štukových žeber půlkruhového průřezu, v oknech se střídají kružby v několika jednoduchých variantách. V interiéru dominuje tříramenná renesanční kruchta, na které byla Václavem Kejmarem v r. 1913 odkryta malovaná výzdoba. Poprsnici kruchty a stěny interiéru obohacovaly znaky velvarských měšťanů, které doplňoval i znak stavitele (zelený strom s hvězdami po stranách). Na klenbě je vyvedena malba sv. Jiří drakobijce a nad kruchtou erb císaře Matyáše.

Panská hospoda čp. 10

Autorem stavby je Pavel Ignác Bayer (1665-1733), kterého přivezl z Prahy do Velvar primátor města Jan Augustin Klouzal. Byla s ním uzavřena smlouva, dle které za práci dostane do vystavění 50 tolarů, 6 strychů žita, 1 strych hrachu, 2 sudy piva. Polírovi dá 45 krejcarů, tovaryšům 30 krejcarů. K této hospodě - ovšem ještě před barokní přestavbou - se s největší pravděpodobností váže vznik písně Ó, Velvary, ó, Velvary, kde jsou mé tolary.

Pražská brána

Jednou z renesančních památek Velvar je Pražská brána, kterou vystavěl za purkmistra Jiřího Mydláře v r. 1580 stavitel Bartoloměj Vlach. K fortifikaci města na začátku 16. stol. patřila ještě Roudnická brána (zbořena r. 1841) a Malovarská, na jejímž místě vznikla v l. 1573-1576 renesanční Slánská brána (zbořena r. 1878). Chržínskou bránu tvořila vrata mezi zděnými pilíři a fortna byl jen průjezd domem č. 205 opatřený z obou stran vraty a vedoucí k přednímu mlýnu, k zahradám a na luka.

Morový mariánský obelisk

Morový sloup, představující dominantní sochařské dílo baroku, pochází z l. 1716-1719. Sochař Fr. Tollinger nejdříve předložil radním model, jehož soklová část je dodnes uložena ve velvarském muzeu. Ikonografie sloupu vychází z barokní zbožnosti, kdy si věřící vyprošovali od Boha a Matky nebes ochranu před pohromami a nemocemi, v tomto případě měli na paměti i morovou nákazu, která Velvary r. 1713 postihla. Sloup zdobí reliéfy s výjevy života Panny Marie - Zvětšování, Navštívení, Uvedení do chrámu. Na západní straně nalezneme reliéf ochránkyně proti moru - sv. Rozálie. Nad římsou jsou znaky zemí Koruny české a Velvar, které doplňují sochy sv. Václava, sv. Floriána, sv. Prokopa a sv. Šebastiána. Vlastní obelisk je pokryt obláčky s anděly, kteří nesou symboly mariánských litanií, a statue graduje postavou Panny Marie Immaculaty. Obelisk definitivně dokončil Matěj Tollinger, který převzal sochařskou dílnu po smrti svého otce.

Kostel sv. Kateřiny

Gotický kostel sv. Kateřiny je poprvé připomínán r. 1337. Jeho stavební vývoj není dosud úplně objasněn. Při opravě severní a jižní fasády r. 1993 bylo zjištěno, že původní loď kostela byla zvýšena. Stalo se tak asi r. 1487, kdy byl kostel upravován mistrem Linhartem. Nejcennější dochovanou částí z té doby je dnešní sakristie v přízemí čtyřboké věže. Prostor je sklenut křížovou klenbou s hruškovitými žebry, která se protínají v kruhovém nezdobeném svorníku. V 70. letech byly pod novějšími nátěry objeveny fragmenty nástěnných maleb, které v l. 1992-1994 restaurovali akademičtí malíři Petr Bareš a Jiří Brodský. V regionu jde o unikátní malířskou výzdobu z pol. 15. stol. Její centrální výjev na severní stěně - Ukřižování Krista - byl poškozen proražením barokního okna. Na západní stěně je skupina šesti apoštolů se sv. Petrem a Pavlem uprostřed, na východní stěně po stranách původního okna jsou sv. Bartoloměj a Ondřej a na jižní stěně další dva apoštolové. Ve východní stěně vedle okna je původní výklenek, který mohl sloužit jako sankturium, takže se někteří badatelé domnívají, že prostor pod věží sloužil jako soukromá kaple, a to už v 70. letech 14. stol., kdy velvarský farář Mathias Rupert byl kaplanem císaře Karla IV.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.281922 E14.235567

Navštívená místa v okolí: