Hrad u Kvítkova (Pustý hrad, Kvítkov, Frýdlant) - zřícenina
Zaniklý hrad na ostrožně nad soutokem Robečského a bezejmenného potoka u Kvítkova, 7 km JZ od České Lípy
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Liberecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Hrad u Kvítkova (Pustý hrad, Kvítkov, Frýdlant) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 9.5.2010 |
Psané dějiny o hradu mlčí a neznáme ani jeho původní jméno. F.A. Heber a po něm řada dalších badatelů včetně A. Sedláčka ho chybně spojovala s ronoveckým Frýdlantem. Podoba hradu i sídelně-geografické souvislosti ho dovolují považovat za královské založení z 1. pol. 13. stol., zaniklé v důsledku poklesu královského vlivu v regionu již v průběhu 2. pol. téhož věku. Tuto dobu života dokládají i archeologické nálezy.
Lokalitu bez jednoznačných reliktů zděné architektury dnes kryje lesní porost. Mladší zásahy do terénu nejsou patrné. Jako staveniště hradu posloužila pseudoostrožna na V okraji křídové tabule, spadající do údolí Robečského potoka. Z něho k Z vybíhající údolí vymezují ostrožnu se sníženým, k V ukloněným opyšem. Plošina s vypreparovanými okrajovými skalami převyšuje opyš o 10 m. Přístupová cesta k hradu vedla od SZ, kde severněji položené údolí vyústilo na povrch tabule a ostrožna se zde na ni napojovala. Na tomto rovném povrchu však po komunikaci nenalézáme žádné stopy.
Patrné zásahy do skalního podloží, související nepochybně s budováním hradu, nesou neklamné znaky vysekání špičákem. Zdivo, patrné jen ojediněle, tvoří pískovcové kvádry bez zjištěné malty. Nelze vyloučit hypotézu o kamenné plentě na vnitřní straně sypaného valu. Nejasné jsou i vyvýšeniny, připomínající sice tělesa valu, současně však dovolující uvažovat i o reliktech zdiva, zasypaných vlastní destrukcí. Převážnou většinu architektury však pravděpodobně tvořily dřevěné, nejspíše roubené konstrukce.
Ostrožnu přetíná na SZ straně šíjový příkop, ústící na V do severnějšího bočního údolí, na J nejasně zakončený skalkou na úbočí ostrožny. Spolu s druhým příkopem, dispozičně téměř identickým, vymezují první pouze asi 10-15 m dlouhý, zato 40 m široký oddíl hradu. Druhý oddíl vymezují okrajové skály a vedle již zmíněného druhého příkopu i příkop proti opyši, zahloubený při patě okrajových skal mezi oběma bočními údolími. Na rozdíl od druhého příkopu kryje stěny zbylých dvou vrstva půdy, takže nemůžeme posoudit způsob jejich vyhloubení. Pouze na několika místech prvního příkopu, kde vystupuje skalní podloží, je patrné hrubé přisekávání špičákem. Lépe ukazuje stopy této technologie druhý příkop v celém svém J úseku. Eskarpa, upravená při patě okrajových skal, i nižší kontraeskarpa se sbíhají k 1,5-2 m širokému plochému dnu. Na vnější straně hradu před částí prvního příkopu převyšuje terén nevýrazný zbytek valu.
Opevnění okrajových skal druhého oddílu zajišťovala na S straně zeď, nebo sypaný val se zděnou plentou, jehož hlinitá složka je dnes již rozplavena. K SZ se otevíral vstup na první oddíl hradu. Kameny místní provenience, vystupující z hlinitých vyvýšenin po obou stranách vstupu, naznačují, že se pravděpodobně nejednalo pouze o sypaný val, ale složitější konstrukci, kterou by však mohl definovat pouze archeologický výzkum.
Zástavbu lokality registrujeme pouze na druhém oddílu hradu. Spojujeme s ní dvě do skály vysekané prostory pravoúhlé nebo téměř pravoúhlé dispozice při S a J obvodu oddílu. Dna kryjí kameny a hlinitá půda, stejně jako okolní terén, proto nelze odhadnout charakter nadzemní architektury. Možné je i využití polozemnic.
Přístupová komunikace prošla po překonání prvního příkopu první oddíl asi v přímém směru a pokračovala po mostě, ze kterého se dochoval základ pilíře, vysekaného v pískovcovém podloží na dně druhého příkopu. Za mostem se otevírala brána neurčené formy do druhého oddílu hradu.
Forma opevnění i zástavba naznačují, že lokalita se hlásí k přechodnému typu hradů. Rozměry druhého oddílu (86 x 30 m) se řadí mezi největší lokality tohoto typu v Čechách, přičítané T. Durdíkem královské stavební aktivitě. Tomuto typovému zařazení odpovídá i datace osídlení hradu, kladeného na základě získaných keramických souborů do 1. a počátku 2. pol. 13. stol.
Červený dům - zámek
Česká Lípa - kostel Povýšení sv. KřížeČeská Lípa - proboštství cisterciáků s kostelem sv. Maří MagdalényHostíkovice - kostel Nejsvětější Trojice
Hřídelík - zříceninaChudý hrádek - zříceninaJestřebí - zříceninaJiljov - tvrzKvítkov - zříceninaLipý - zřícenina
