Česká Lípa - kostel Povýšení sv. Kříže
Prostý jednolodní kostel s presbytářem postevený nejpíše ve 2. pol. 14. stol. v České Lípě, 10 km J od Nového Boru
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Liberecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Česká Lípa | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.farnostceskalipa.cz | |
| Návštěva: | 13.6.2010 |
Kostel sv. Kříže je poprvé doložen v dokladu z r. 1389, podle kterého Hynek Berka z Dubé prodal purkmistrovi a konšelům roční plat 8 kop grošů s poplatnými lidmi ve vsi Písečné k nadání hlavního oltáře na lipském předměstí. Zakladatelem kostela bylo asi v 80. letech 14. stol. město Česká Lípa, jehož nadační aktivitu iniciovala rodina Vejtmilů, především Kuník, kterého prameny v l. 1380-1421 uvádějí jako plebána kostela sv. Petra a Pavla a r. 1394 také jako kaplana Hynka Berky. Za stavitele považují někteří badatelé Petra Parléře. Již v době předhusitské zde byly dva oltáře – sv. Kříže a sv. Filipa a Jakuba. R. 1423 se uvádí třetí, zasvěcený sv. Bartoloměji. Kostel byl původně založen jako kaple, na některé z přestaveb se podílel také soukenický cech, jak svědčí jeho kamenicky pojednaný erb na J průčelí kostela nad levým oknem presbytáře.
Po husitských válkách byl kostel r. 1490 obnoven a r. 1493 vydal papež Alexandr VI. zvláštní odpustky v jeho prospěch. Tento nepřímý důkaz podporují také erby Jindřicha Berky z Dubé a jeho manželky Alžběty, sestry Jiřího z Poděbrad, které jsou vezděny na J průčelí pravého boku lobě.
Stanová podoba střechy hlavní lodi vedla některé autory k tomu, že stavební činnost ve 2. pol. 15. stol. spojovali se stavitelem Benediktem Riedem. Písemné prameny však tuto možnost nechávají otevřenou.
Po celé 16. stol. prameny o kostele mlčí, teprve k r. 1608 se hovoří o postavení nového hlavního oltáře a vybudování empory. Zpřístupňovalo ji schodiště v interiéru. Podle letopočtu 1630, nalezeného nad vchodem této dnes již neexistující komunikace, bylo tehdy postaveno nové. R. 1675 byl pořízen nad lodí kazetový strop. Otázkou zůstává, zda se klenba původně rozepínala pouze nad presbytářem nebo i nad lodí.
Majitel panství Jan Vilém z Kounic dal r. 1697 zřídit nový hlavní oltář, další dva pak vznikly v l. 1724 a 1728. R. 1873 měl kostel již pět oltářů. Po založení nového městského hřbitova skončilo pohřbívání u sv. Kříže a Z strana starého hřbitova ustoupila přístupové komunikaci ke hřbitovu novému.
Přestože v 19. stol. došlo jak k renovacím interiéru tak exteriéru, kostel zchátral natolik, že se uvažovalo o jeho zbourání. Pro posouzení hodnoty kostela přizvalo město konzervátory, kteří svůj posudek zaslali vídeňské Centrální komisi pro umělecké a historické památky. Komise na základě toho vyslala stavitele J. Mockera, aby spolu s konzervátory provedl průzkum, který následně doporučil jeho obnovu.
Prostý jednolodní kostel s polygonálním presbytářem na V a nartextem na Z straně doznal úprav v 90. letech 19. stol., kdy J. Mocker stavbu rekonstruoval a dostavěl sakristii a schodišťovou věž při Z průčelí.
Stávající stav architektury nedovoluje vyhodnostit charakter zdiva, případně jeho různé stavební etapy a fáze. O to větší cenu má částečné dochování gotické konstrukce krovu stanové střechy nad lodí. Presbytář svisle člení opěráky, obíhané podokenními římsami. Jednoduché opěrné pilíře přísedají k J straně a k nárožím polygonálního závěru. Severní stranu opěrák nezajišťuje. Neevidujeme zde ani jinak mezi opěráky prostupující okenní otvory. Kružba dělí pět okenních otvorů pod lomenými oblouky na střídající se užší okna o dvou a širší o třech polích. Sklenutí presbytáře náleží až Mockerově úpravě. Do lodě se otevírá lomeným vítězným obloukem.
Loď dnes zpřístupňuje vstupní otvor v J průčelí a další z předsíně, oba s profilovanými portály. Severní vstup zůstal zazděn. Dva okenní otvory na V straně J průčelí dělí pod lomenými oblouky dvě stojiny do tří polí, Z okno jedna stojina do dvou polí. Obdobný vzhled má i okno Z průčelí J od nartexu a stejné bylo i dnes zazděné okno S od nartexu.
Jednolodí zakončuje plochý kazetový strop. Empora je výsledkem přestavby J. Mockera. Nartex představuje nejvýznamnější část kostela. Jeho pětiboká dispozice přisedá v ose k Z průčelí lodi. Od průčelí vybíhají dvě zdi, sbíhající se dvěma lomenými oblouky do středového pilíře v ose průčelí a tedy i v ose portálu. Toto řešení připomíná J nartex transeptu chrámu sv. Víta v Praze a tím naznačuje i možný vliv parléřovské huti.
Stavba kostela počala kolem r. 1390 a stěží lze určit podíl Petra Parléře. Další stavební úpravu před. r. 1500 přičítá literatura B. Riedovi. Lze předpokládat prodloužení presbytáře k V a snad i položení nového krovu. Jeho relikty přežily i poslední úpravu J. Mockera.
Červený dům - zámek
Česká Lípa - proboštství cisterciáků s kostelem sv. Maří MagdalényHostíkovice - kostel Nejsvětější Trojice
Hrad u Kvítkova (Pustý hrad, Kvítkov, Frýdlant) - zříceninaJestřebí - zříceninaJiljov - tvrzKvítkov - zříceninaLipý - zříceninaLoubí - zříceninaMilčany (Vítkovec) - zřícenina
