Červený dům - zámek
Renesanční letohrádek v sousedství bývalého vodního hradu Lipý s dochovanými sgrafity v na okraji historického centra České Lípy, 10 km J od Nového Boru
| Typ: | Zámky a zámecké stavby |  |
| Kraj: | Liberecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Červený dům | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.muzeumcl.cz | |
| Návštěva: | 13.6.2010 |
Kromě areálu bývalého vodního hradu je jediným dochovaným panským sídlem v České Lípě tzv. Červený dům. Renesanční "lovecký zámeček" nechal vystavět na předhradí, resp. na okraji tehdejší zámecké zahrady před V branou, v r. 1583 majitel panství Jetřich Jiří Berka z Dubé a Lipé. Vznik zámku zaznamenal soudobý českolipský kronikář, pekařský mistr Hans Kriesche a objevuje se též v zemských deskách v r. 1591, kdy byl majitelem panství Jan z Vartemberka na Novém Zámku a Bezdězi. Ještě jednou se s letohrádkem setkáváme v dějinách města, a to v r. 1654, kdy se po smrti své matky ujala panství dcera Albrechta z Valdštejna Marie Alžběta a spolu se svým manželem Rudolfem Kounicem si nechala holdovat z lodžie od průvodu procházejících poddaných.
Pro další období není o Červeném domě zpráv, je pouze známo, že na poč. 19. stol. byla v letohrádku zřízena barvírna látek, po níž dostala budova název Kotel (Kessel). Po zrušení barvírny zřídil v r. 1837 tkadlec Josef Scholter v přízemí domu hostinec s názvem U Kotle (Zum Kessel), který provozoval až do poč. 80. let 19. stol. Od majitele panství Albrechta Kounice koupil budovu spolu s celým areálem "starého zámku" za 27 000 zlatých r. 1882 cukrovarnický továrník Josef Altschul. Na jeho náklady a pod odborným dohledem prof. Eduarda Steffena byl Červený dům opraven a zrestaurován k příležitosti 300. výročí jeho postavení.
Ač byl Červený dům, který svůj název obdržel od červeného pomalování sloupů v lodžii a okenních i dveřních ostění, stále považován za jednu z největších pamětihodností města, byl v pozdější době pronajat k bytovým účelům a po stavební stránce chátral. Po opravě r. 1931 se stal sídlem německého městského muzea pod patronací vlastivědného spolku Nordböhmische Excursions-Club. R. 1947 byla sgrafitová výzdoba letohrádku zrestaurována a sbírky muzea byly začleněny do nově zřízené expozice okresního vlastivědného muzea, které působilo v Červeném domě přes 20 let, než se po rekonstrukci augustiniánského kláštera v l. 1964-1968 nastěhovalo do jeho prostor. Nadále zůstaly v Červeném domě pouze některé pracovny a depozitáře OVM. V 70. letech 20. stol. došlo k poslední opravě sgrafit i výmalby v lodžii, současný stav však již opět není uspokojivý.
Červený dům je jednopatrová nepodsklepená budova, přistavěná svou S stranou k dnes zasypanému rameni Ploučnice. Zdivo stavby je složeno převážně z čedičových kamenů, částečně byl užit i pískovec. Její půdorys má tvar kosodélníku o rozměrech cca 22,3 x 9,6 m. Z východní strany byla přistavěna v r. 1896 obytná budova. Volné Z průčelí je ukončeno renesančně tvarovaným volutovým štítem, překrývajícím boční stranu sedlové střechy, kryté taškami. Hlavní J průčelí je otevřeno v přízemí křžově klenutými arkádami na pilířích a v patře arkádami na devíti sloupech, zaklenutými rovněž deseti poli křížové klenby. Průčelí, štít i zadní S strana jsou zdobeny úhlopříčně děleným psaníčkovým sgrafitem. Stejnou technikou je provedeno pět obrazů v pásu s loveckými výjevy, který probíhá v průčelí pod bankálovou římsou po celé délce budovy. Nad hlavicemi sloupů ve cviklech horních arkád jsou zpodobněny rovněž technikou černobílého sgrafita mužské hlavy, představující snad antické hrdiny. Výjimkou mezi nimi je prostřední, která údajně představuje básníka Danta Alighieriho. Klenební oblouky a hřebínky klenby arkádové chodby v patře jsou zdobeny ornamentální malbou.
Všechny místnosti v přízemí i patře mají valené klenby s lunetami. Dveřní ostění jsou tesána z pískovce a jejich profilací je pouze jednoduché okosení. V místnosti v patře se dochovala nad portálem nástěnná malba, znázorňující figurální scénu s šaškem. Zbytky výmalby hodovacího sálu v patře s postavami v životní velikosti zanikly během restauračních prací v r. 1883.
Zajímavostí domu je přízemní rozšíření zdi Z průčelí a nápadné konkávní zahloubení. Zejména SZ nároží s výrazně předstupujícím zdivem, zachyceným na dobových vyobrazeních a odstraněným při pozdějších opravách, budí dojem nedokončenosti nebo záměrného odbourání zdiva. E. Steffen zvažuje dle očekávané symetrie stavby druhý vchod v těchto místech. Na nejstarším dochovaném plánu České Lípy z r. 1744 je v těchto místech k domu přiložena podle průběhu cesty pravděpodobně brána. Nepravidelný dispoziční rozvrh přízemí s mohutnými zdmi a archaickým typem dveřních ostění může též poukazovat na starší gotickou fázi stavby.
Autorství stavby se všeobecně připisuje italským stavitelům. Označení Červeného domu jako loveckého zámečku zřejmě souvisí s námětem obrazů ve sgrafitovém pásu na průčelí, avšak jeho poloha a těsná blízkost "starého zámku" toto využití vylučují. Účelem stavby zřejmě bylo sloužit k přechodnému ubytování hostů či jako zahradní letohrádek.
Česká Lípa - kostel Povýšení sv. KřížeČeská Lípa - proboštství cisterciáků s kostelem sv. Maří MagdalényHostíkovice - kostel Nejsvětější Trojice
Hrad u Kvítkova (Pustý hrad, Kvítkov, Frýdlant) - zříceninaJestřebí - zříceninaJiljov - tvrzKvítkov - zříceninaLipý - zříceninaLoubí - zříceninaMilčany (Vítkovec) - zřícenina
