Loubí - zřícenina
Zaniklý hrad na pískovcové ostrožně u obce Loubí, 10 km J od České Lípy
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Liberecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Loubí | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 18.4.2010 |
Na pískovcové ostrožně SV od obce Loubí stával dnes již zaniklý hrad. Historické zprávy o lokalitě mlčí, archeologické nálezy dokládají existenci hradu ve 2. pol. 13. stol. Na základě ověřování stručné zprávy z konce minulého století o existenci jakéhosi Pustého zámečku (Wüste Schlössel) mezi loubenským a švábským dolem došlo v r. 1988 k objevu reliktů opevněného sídla. Popis lokality publikoval později P. Randus, který se na základě jediného pozdního predikátu pokusil o nepřesvědčivé spojení lokality s Loubím.
Lokalita leží na turonských pískovcích, tvořících rozlehlou plošinu. Na jejím V okraji, spadajícím do údolí Heřmáneckého potoka, vystupuje z plošiny pseudoostrožna, jejíž závěr, využitý jako staveniště, lemují nevýrazně vypreparované okrajové skály. Jednodílnou dispozici o obrysu rovnostranného trojúhelníka na čelní straně zajišťuje do skály vysekaný příkop, před nímž je lokálně patrný náznak valu. Na vnitřní ploše neregistrujeme žádné relikty zástavby.
Pouze v předpolí se na S straně projevuje deprese kruhového půdorysu. Při současném stavu poznání nelze rozhodnout, zda se jedná o relikt zástavby či jinak vzniklou depresi. Jedná-li se o pozůstatek nějaké architektury, zůstává otázkou, zda náležela k prvnímu oddílu hradu, za jehož hypotetickým příkopem leží, či zda se jedná o pozůstatek vesnického osídlení před hradem, jak je známe z jiných podobných lokalit. Vyloučen není ani recentní zásah. Nálezy mazanice v lokalitě dokládají užití dřevěných konstrukcí.
V předpolí není vyloučena v minulosti orba. Možné zemědělské užívání předpolí nedovoluje s určitostí vyloučit ani možnost, že se jednalo o dvojdílný hrad, vydělený od ostrožny šíjovým příkopem. Indikuje jej mírné zvlnění v nejvyšším horizontu ostrožny.
Po přístupové komunikaci se nedochovaly žádné stopy. S ohledem na konfiguraci terénu však předpokládáme, že přicházela po ostrožně od Z. Opevnění dnes jednodílné lokality zajišťoval přímý šíjový příkop, prolámaný na J straně do skalního podloží. Zvýšený terén nad eskarpou pravděpodobně odpovídá přirozenému průběhu terénu. Na zbylých dvou stranách chrání staveniště okrajové skály a strmá úbočí.
Lokalitu, ačkoliv se povrchovým průzkumem nepodařilo zjistit žádné pozůstatky zástavby, považujeme za ostrožný hrad. Dva nečetné keramické soubory cca 60 kusů sesbíraných P. Randusem datují lokalitu do 2. pol. 13. stol. s možným přesahem do počátku století následujícího. Soubory byly předány do OVM v České Lípě. Povrchový sběr autorů v r. 1991, potvrdil počátek osídlení ve 2. pol. 13. stol. s tím, že patrně pokračovalo po nedlouhou dobu i ve 14. stol. Současný stav vědomostí neumožňuje bližší charakteristiku hradu. Jejich zmnožení může přinést jedině další výzkum.
Červený dům - zámek
Česká Lípa - kostel Povýšení sv. KřížeČeská Lípa - proboštství cisterciáků s kostelem sv. Maří MagdalényHostíkovice - kostel Nejsvětější Trojice
Hrad u Kvítkova (Pustý hrad, Kvítkov, Frýdlant) - zříceninaHrádek u Úštěka (Helfenburk) - hradHřídelík - zříceninaChudý hrádek - zříceninaJestřebí - zříceninaJiljov - tvrz
