Necpaly - dolní kaštiel

Barokně-klasicistní dvoupodlažní kaštiel v obci Necpaly, 15 km JV od Martina


Typ:Zámky a zámecké stavby necpaly
Kraj:Žilinský (Slovensko)
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Necpaly
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.necpaly.sk
Návštěva:3.6.2011


Nejstarší osídlení Turčianské kotliny pochází ze střední doby kamenné (2600-2300 př. n. l.), kdy se na Z úpatí Velké Fatry usídlil lid kultury s kanelovanou keramikou. Zabýval se zemědělstvím, chovem dobytka i lovem zvěře, o čemž svědčí nálezy v jeskyni Mažarná a osídlení jeskyň v Gaderské dolině. Souvislejší osídlení se objevuje ve střední době bronzové. Z této doby pochází různé archeologické nálezy. Početná hradiště dokazují, že zde do 2. stol. n. l. žil lid lužické kultury. Po něm přichází Slované, kteří zprostředkovávají styk jižní Evropy s Pobaltím. Oblastí Turca procházelo několik významných cest. Jedna z nich, která se od 13. stol. nazývala "velká cesta", procházela podhůřím Velké Fatry přes Mošovce, Blatnicu, Necpaly, Sklabiňu k Sučanom. Pří této cestě vznikla osada s charakterem ulicovky ve směru Z-V.
První nepřímá písemná zmínka o Necpalech pochází r. 1269, kdy je vzpomínán Pavel z Necpal (Paulus de Nazpal), který byl jedním ze zmocněnců zvolenského župana Michala pro vyřešení majetkových sporů mezi obyvateli Sklabině a bratry Dražkem a Vavřincem z Dražkovic. Ladislav IV. daroval obec Jánovi a Blažejovi a tento rod, který se začal označovat jako rod Necpalských, vlastnil obec až do r. 1479, kdy Blažejem Necpalským vymírá rod po meči.
Konec 15. a zač. 16. stol. je poznamenán spory o majetky Nespalských, které kromě Necpal zahrnovaly i Blatnický hrad a další majetky mimo oblast Turca. Z těchto sporů nakonec vyšel vítězně rod Justh. Andrej Justh z Vígľaša získal Necpaly jako zástavu ještě od Blažeje z Necpal. Tento rod pak vlastnil Necpaly až do konce 19. stol.
V období reformace Justhovci, tak jako většina šlechty v Turci, přijali augsburské vyznání víry. Podle principu Cuius regio, eius religio (koho zem, toho náboženství) evangelickou víru přijala i většina obyvatel Necpal. V období protireformace byly Necpaly tzv. artikulární obcí, což znamenalo, že zde mohl být postaven dřevěný evangelický kostel.
Justhovci podporovali i vzdělanost. Od r. 1592 tu působila latinská vyšší škola, známá pod názvem Nationale institutum hungaricum. V r. 1834 byla přeložena do Martina, kde po krátkém čase zanikla. Koncem 19. stol. se Justhovci dostali na pokraj bankrotu a postupně ztráceli majetky. Hospodářsky nejsilnější rodinou v Necpalech se stali Franklinovci. Prvním členem této rodiny byl Benjamín Franklin, nemanželský syn Dionýza Justha a pravnučky Benjamina Franklina.
V 18. a 19. stol. byly Necpaly hospodářsky poměrně rozvinuté. Byla tu papírna, pivovar a několik mlýnů. Papírna a pivovar byly zrušeny koncem 19. stol. Mlynářství zaniklo až po nástupu komunismu. Mezi světovými válkami byla obec elektrifikovaná. Elektřinu produkovala malá vodní elektrárna. Nejvýznamnějšími památkami v Necpalech jsou čtyři kaštiely: Franklinovský, Renesanční, Modrý a Dolní.

Dolní kaštiel

Ze čtyř necpalských kaštielů je v nejlepším technickém stavu dolní Justhovský kaštiel, situovaný do parkové zeleně. Doba jeho vzniku není přesně známá, z hlediska stavebního vývoje a slohového zařazení se jedná o dvoupodlažní budovu, která vznikla ze staršího renesančního objektu, datovaného do 17. stol. Půdorys stavby má tvar písmene T. Průčelí budovy s charakteristickým vysunutým rizalitem je členěno lizénami, střecha je mansardová. V místnostech je objevují pruské klenby s klenebními pásy. V jedné z místností je zachovala starší valená klenba s lunetami. Kaštiel byl do dnešní barokně-klasicistní podoby přestavěn ve 2. pol. 18. stol. Podnětem k výstavbě kaštiela bylo pravděpodobně první známé dělení majetku rodiny Justhovců dne 16. května 1668. Justhovci se stali zdejšími pány na přelomu 15. a 16. stol. Přesto, že byli pouze zemané, byli velmi majetní, a proto je vyšší šlechta přijala za sobě rovné. Majetek Justhovců byl rozdělen mezi Andreje, Daniela a Františka Justha. Andrej dostal velký sad, bývalou Justhovskou zahradu, která se připomíná i při vyznačení místa pro artikulární evangelický chrám z 5. května 1689. Na místě tohoto chrámu byl v 19. stol. postaven současný evangelický kostel. Při pohledu na katastrální mapu je zřejmé, že místo pro tento chrám bylo vyčleněno z pozemku zahrady. Z toho je možné nepřímo odvodit dobu vzniku kaštiela.
Koncem 19. stol. v souvislosti s celkovým majetkovým úpadkem rodu přechází kaštiel do rukou bank. Na poč. 20. stol. koupila kaštiel baronka Helena Révay, která se provdala za Justh Ödöna. V jejich rukou zůstal kaštiel až do r. 1948.
Po převzetí moci komunisty 25. února 1948 byl kaštiel znárodněn a majitelé se museli přestěhovat do dvou místností v hospodářských budovách. Kaštiel byl následně využívaný jako budova zemědělského učiliště, které bylo v 60. letech 20. stol. přestěhováno do Mošoviec. Do r. 1999 využíval dolní kaštiel i kaštiel na náměstí, tzv. Modrý, Dětský domov, který vznikl v Necpalech v době stěhování učiliště.
R. 1991 byl kaštiel v rámci restitučního řízení vrácen dceři původních majitelů. V rukou jejích dědiců byl až do r. 2002, kdy jej odkoupil současný majitel a nechal ho kompletně zrekonstruovat. Nový majitel zde pobývá o víkendy, během týdne spravuje kaštiel kastelán. Objekt je obehnán zdí a je veřejnosti nepřístupný.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.989166 E18.96509

Navštívená místa v okolí:
Zámky a zámecké stavbyBlatnica - kaštiel
Hrady, zříceniny, tvrzeBlatnica - zřícenina
Přírodní zajímavostiGaderská dolina - údolí
Města, lidová architekturaMartin - Muzeum slovenské dědiny
Zámky a zámecké stavbyMošovce - kaštiel
Zámky a zámecké stavbyNecpaly - Franklinovský kaštiel
Zámky a zámecké stavbyNecpaly - modrý kaštiel
Zámky a zámecké stavbyNecpaly - renesanční kaštiel
Hrady, zříceniny, tvrzeSklabiňa - zřícenina
Církevní památkyTurčianské Jaseno - kostel sv. Margity


Zdroj: Súpis pamiatok na Slovensku. Zv. 2, K-P. 1. vyd. Bratislava : Obzor, 1968 ; urda.blog.sme.sk ; necpaly.justh.sk ; www.zdruzeniemf.sk ; www.necpaly.sk


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky