Sklabiňa - zřícenina
Zřícenina na vrcholu zalesněného kuželovitého kopce u obce Sklabinský Podzámok, 10 km V od Martina
Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze | |
Kraj: | Žilinský (Slovensko) | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Sklabiňa | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.hradsklabina-donjon.sk | |
Návštěva: | 6.9.2010, 3.6.2011 |
V písemných pramenech je hrad zmiňován od r. 1309, kdy patřil zvolenskému županovi magistru Dončovi, kterého historici pokládají i za jeho stavebníka. Po vytvoření samostatné Turčianské stolice se hrad v r. 1339 stal královským majetkem, přičemž jeho kasteláni zastávali funkci turčianských županů. Mezi l. 1410-1470 byl v zástavě Ondřeje Balického a jeho rodu, jehož členové také vykonávali župní úřad. Za nich v r. 1436 vinou útoku husitů hrad vyhořel. Koncem 15. stol. ho držel župan Jan Ernest, kterého nakrátko vystřídali Jan Korvín a Jan Zápolský.
Podobu nejstarší části hradu ze 13.-14. stol. neznáme a jen zachované zbytky obvodní zdi hradního jádra dovolují vymezit jeho protáhlý víceboký obrys s rozměry 48 x 27 m a vstupem od SV. Postupnou obvodovou zástavbou palácovými křídly se vnitřní nádvoří jádra zmenšovalo a uprostřed byla ještě na konci 19. stol. viditelná cisterna. Dnes nad terén vyčnívají jen malé zbytky zdí, ale pod zemí zůstaly zasypané sklepy. Podstatně lépe se zachovaly pozůstatky opevněného předhradí z 15. stol. Jeho výstavba započala pravděpodobně už při rekonstrukci hradu po vypálení husity a pokračovala formou zdokonalování fortifikace na sklonku 15. stol. Prstenec hradební zdi obtáčel hradní jádro v odstupu 10-20 m, čímž vznikl okruh širšího parkánu. Oproti příjezdové komunikaci orientovaný Z úsek opevnění s opěrnými pilíři byl v nárožích zesílen drobnými polygonálními baštami a hlavní vstup do předhradí při S nároží zabezpečovala mírně klínovitá branská věž. Ještě v průběhu 2. pol. 15. stol. byla plocha před vstupem zajištěna zděným předbraním. Jeho opevnění ze zalamovaných úseků hradby na SV zpevňovala nárožní podkovovitá bašta. Prostor předbraní byl dodatečně zastavěn jednotraktovou průjezdní budovou.
Další zdokonalování fortifikace se uskutečnilo na konci 15. stol. a podle nepřímých důkazů je spojeno s Janem Korvínem. V r. 1527 Ferdinand I. Habsburský daroval polovinu hradu a jeho panství Františku Révayovi, ale druhou obmyslně zastavil Ladislavu a Mikuláši Makedonským. Ovšem r. 1540 ji stejně získali Révayové, jimž hrad patřil do pol. 20. stol. Díky písemným zprávám se dovídáme o rozsáhlejších opravách v pol. 16. stol. a o opevňování v r. 1563 a na poč. století následujícího. Během těchto akcí byl hrad přizpůsoben zdokonalující se dělostřelecké technice. Počátek 17. stol. přinesl změnu zánovních dělostřeleckých bašt, neboť byly adaptovány k obytným a hospodářským účelům a obranu zesílilo nové sypané opevnění. Zvláště původní opevnění na S se přestavbou změnilo na pompézní renesanční palác s dekorativním vstupním portálem a nápisovou deskou, která připomíná stavebníka Petra Révaye, jeho manželku a rok dokončení (1610). Další pamětní nápis s r. 1630 datoval výstavbu mladšího třetího předhradí na SZ straně, jehož vstupní bránu po bocích bránily polygonální bašty. Byla to patrně reakce na obsazení hradu povstalci Gábora Bethlena v r. 1623. Hrad poté sloužil jako úložiště cenných listin okolních šlechtických rodů, ale i kláštera pod Znievem.
V průběhu 17. stol. se obydlí koncentrovala na předhradí a jádro hradu už bylo na jeho sklonku opouštěno. Ještě r. 1736 se vzpomíná studna v "horním a středním hradě", stejně jako suchý mlýn a velký počet děl. V pol. 18. stol. přesídlila správa stolice do Martina a hrad ztratil význam. Jádro hradu zpustlo a r. 1800 se zřítila klenba kaple. Severní renesanční palác předhradí, tzv. kaštiel, využívali Révayové jako letní sídlo a rodové muzeum až do 20. stol. Jeho zkáza nastala r. 1944, kdy ho vypálili fašisté. V současné době je hradní zřícenina spravována občanským sdružením, které usiluje o jeho záchranu a adekvátní kulturní využití.
Necpaly - dolní kaštiel
Necpaly - Franklinovský kaštiel
Necpaly - modrý kaštiel
Necpaly - renesanční kaštiel
Turčianské Jaseno - kostel sv. Margity