Ostrý (u Milešova) - zřícenina
Zřícenina hradu na kuželovitém kopci JV od Milešova, 8 km SZ od Lovosic
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Ústecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Ostrý (u Milešova) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | hradostry.stranky1.cz | |
| Návštěva: | 1.12.2012 |
Hrad Ostrý stával na kuželovitém kopci JV od Milešova, kde se dodnes zachovaly jeho zříceniny. Těsně pod vrcholem kopce býval nad starou cestou vnější obranný val hradu. Cesta vedla k první věžovité bráně, jejíž malé zbytky jsou ještě patrné. Branou vstoupila na první předhradí ve svahu návrší, které mělo patrně čistě obrannou funkci, jelikož se zde nenašly žádné stopy zástavby. Za prvním předhradím se cesta stáčela na V k druhé bráně, vedle níž stávala obdélná budova s dochovaným valeně zaklenutým suterénem. Odtud se cesta se schody stáčí na J k dosud dobře patrné zdi, kde je třetí klenutá brána. Za branou byla pak asi malá vrátnice, kde bývalo donedávna vidět původní okno. To je již prostor dolního hradu, kde je na V nad příkrým svahem kuželovitá skála, na níž snad stávala věž. Cesta pokračuje dále na Z, stoupá po schodech ke čtvrté bráně, vedle níž probíhaly hradby vlastního hradu. Na Z straně byla hlavní poloválcová věž, která stála na skále nad první branou, kterou tak střežila. Hlavní věž bez oken je nejlépe zachovanou částí hradu. Od ní se stoupalo po schodech v protisměru dále na V, kde byl hradní palác. Měl nepravidelný obdélníkový půdorys, jehož SV roh vybíhal patrně v nárožní vížku. Klíčovým bodem obrany nejen jádra, ale celého hradu, byla polygonální bašta nad přístupovou cestou, přístupná po můstku.
Hrad Ostrý je zajímavou novostavbou z konce husitských válek. Při volbě staveniště na osamělém, dominantním kopci hrály nejspíše značnou roli bolestné zkušenosti s účinností obléhacího dělostřelectva z průběhu husitských válek. Stavebník hradu však nespoléhal pouze na tuto volbu staveniště, ale zajistil hrad i zajímavými prvky aktivní obrany – polygonálními baštami, jejichž detailnější zhodnocení zůstává úkolem dalšího výzkumu.
Hrad Ostrý postavil kolem r. 1433 Václav Kaplíř ze Sulevic a založil tak tzv. osterskou větev Kaplířů. Václav se založením Ostrého oddělil od svého bratra Kerunka, který vlastnil Milešov a nějakou dobu i Dlažkovice. K hradu patřila i tvrz v Bílém Újezdě pod Ostrým. Kaplířové drželi hrad až do r. 1505, kdy Kamarét Kaplíř ze Sulevic prodal, či spíše jako věno postoupil hrad Ostrý s dalším zbožím své dceři Martě, která se stala manželkou Jindřicha Vencelíka z Vrchovišť. Pak se majitelé rychle střídali a v l. 1528-1535 se hrad Ostrý stal sídlem Albrechta z Valdštejna, který ho pak prodal svému bratru Janovi, držiteli tvrze v Bílém Újezdě. Nový majitel zůstal již na své pohodlné újezdské tvrzi a hrad Ostrý byl od té doby opuštěn. R. 1565 prodal jeho syn Jan mladší z Valdštejna pustý hrad s újezdskou tvrzí a vesnicemi Janu Černínovi z Chudenic. Černíny pak vystřídala markrabata z Badenu a od té doby patřil Ostrý k panství Lovosice.
Opuštěný hrad stále chátral a před r. 1784 byl již silně poškozen. Jakýsi zedník se zde tehdy pokoušel hledat poklady a vystavěl si tu s povolením vrchnosti pro návštěvy pivní šenk. Pátrání po pokladech skončilo bezúspěšně, ale hrad tím ještě více utrpěl. Vichřice brzy potom zničila zedníkův domek a od té doby je hrad trvale opuštěn.
Čížkovice - zámek
Čížkovice - židovský hřbitov
Kamýk - zříceninaKošťálov - zřícenina
Lovoš - horaMilešov - zámekMilešovka - horaOltářík (Hrádek) - zříceninaOpárno - zříceninaPnětluky - zámek
