Rybnov - zřícenina

Tvrziště na skalisku 275 m n. m. v osadě Rybnov na západním břehu Holanského rybníka, 7 km JZ od České Lípy

Typ:	Hrady, zříceniny, tvrze
Kraj:	Liberecký
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Rybnov
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	--
Návštěva:	9.5.2010

Území kolem Rybnova patřilo původně snad pánům z Frýdlantu a od poč. 15. stol. Berkům z Dubé. Dobu založení Rybnova je možno z písemných pramenů poměrně přesně určit. Při prodeji milčanského panství Chvalem Berkou z Dubé r. 1437 Zikmundovi z Vartemberka se Rybnov ještě neuvádí. Protože však na Milčanech a Rybnově zapsal Zikmund věno své manželce Anežce ze Šternberka a zemřel r. 1438, spadá založení Rybnova do l. 1437-1438. Poprvé se v pramenech objevuje r. 1440 jako "tvrz nová Rybnow". Za válek Vartemberků s Lužicí dobyli a vypálili r. 1444 Lužičané hrad Reibenick. Starší badatelé spojovali toto jméno s Rybnovem, v novější době došlo dokonce k nesmyslnému spojení s Milčany. Již F. Bernau správně ztotožnil Reibenick s hradem Vrabincem u Těchlovic.
Od r. 1457 patřilo milčanské panství Janovi mladšímu z Vartemberka a po něm od r. 1467 jeho mladšímu synovi Kryštofovi. Jako držitel významnějšího TOlštejna zde ale nesídlil a tvrz sloužila pouze jako správní centrum panství. Od r. 1490 byl majitelem Václav z Vartemberka, který panství věnoval své manželce Kateřině z Hungerkoštu. V r. 1527 se ale ještě po Rybnově psal. Brzy po zbudování hradu Vítkovce (NOvého zámku) v pol. 16. stol. se rybnovská tvrz stala pouze občasným místem pobytu úřebníků a její význam upadl. Naposledy se v písemných pramenech uvádí r. 1545 a r. 1594 je ještě zmíněn zdejší úředník Bedřich Rožnovský z Křtěnova a v Rybnově. Zánik rybnovské tvrze písemné prameny nezaznamenaly, ale je možné, že došlo k jejímu zničení během třicetileté války.
Lokalita téměř zanikla řadou intenzivních úprav, probíhajících zde nejpozději od poč. 19. stol. Rybnov byl vystavěn na předpolí izolované pískovcové plošiny ukloněné k V v obci Rybnov (dnes součást Holan). Západní okraj plošiny spadá strmě skalními stěnami k Holanskému rybníku a do dvora usedlosti na S straně. Původní komunikační schéma není zřejmé. Dvě dále uvedené varianty vstupu do jádra umožňují řešení přístupu jednak od JV do předhradí v místech dnešní návsi, nebo na předhradí při SV patě skály jádra. Předhradí by v tomto případě chránila vodoteč, zachycená ještě na indikační skice stabilního katastru a přístupová komunikace by ji musela překonávat po mostě. Nepatrné relikty zdiva dovolují pouze konstatovat, že stavebník využil místní pískovec, zděný na vápennou maltu.
Dnes neúplné opevnění vymezuje toliko jádro lokality, o které hypoteticky předpokládáme, že byla dvojdílná, ať již první oddíl ležel JV před příkopem, nebo S při patě skalní stěny. V obou případech vznikala nutnost vydělit jádro od skalní plošiny na JV straně. Příkop, široký v horní části 6-8 m, se v hloubce asi 6 m zužuje na 5-6 m. Podle hrubšího sekání skalních stěn v horní partii příkopu předpokládáme, že k jeho prohloubení došlo později v souvislosti s úpravou odtoku Holanského rybníka. Starší dno příkopu tedy pouze rekonstruujeme jako ploše přisekanou skálu, sloužící současně jako odtokový kanál. Obdobná úprava asi proběhla i při JZ patě skály, kde starší dno zůstalo zachováno. S ohledem na to, že i tudy protékala voda ještě v době pořízení indikační skicy, předpokládáme, že k prohloubení JV příkopu došlo až někdy po r. 1840.
S opevněním jádra spojujeme i další úpravy, které přisekaly horní partie skály jádra do šikminy po celém jeho obvodě. Jen ojediněle se na takto upravené hraně zachovaly drobné fragmenty zdiva, spojované se základem hradební zdi, prorůstající do skalních spár. Opevnění hypotetického prvního oddílu nemůžeme ani odhadnout. V případě, že tento oddíl ležel při patě SZ a S skalní stěny, pak nepochybně využíval k ochraně uměle vedené vodoteče.
Zástavba jádra není patrná. Terénní situace dovoluje postavit dvě hypotézy přístupu do jádra. V první jej vedeme po předchůdci dosud užívaného kamenného mostu z r. 1801, jak je uvedeno spolu s iniciálami IHM na středovém klenáku, z návsi Rybnova, kde by v takovém případě leželo i předhradí. Pro obdobná rozvržení známe řadu příkladů. Druhá hypotéza vychází z předpokladu, že vstup vedl ze SZ strany z předhradí, kde vznikl později hospodářský dvůr dvou mlýnů. Sekáním sešikmený obvod skály na této straně přerušuje 2-3 m široká cesta, překonávající v horní části čtyřmetrový výškový rozdíl. Dolní úsek k úpatí skály dnes řeší cihlové schodiště, které mohlo nahradit starší dřevěnou konstrukci. Bohužel, právě tuto část skály využívala usedlost k hloubení sklepů a přikládala k ní různé přístavky, takže dnes jen stěží můžeme rozlišit středověké úpravy pro dřevěné konstrukce od zásahů novověkých. Přístup na lokalitu odtud předpokládal i A. Sedláček. Pro tuto méně obvyklou situaci s přístupem vedeným z předhradí vertikálně po 8 m vysoké skalní stěně nacházíme analogie u typu skalních hradů.
Typové určení lokality je bez archeologického výzkumu na hranici únosnosti. Pravděpodobnější varianta vstupu do jádra od SZ naznačuje souvislost polohy se skalními hrady, příchod z opačné strany by ji spíše řadil mezi hrady ostrožné. Podoba jádra, ať již náleží jakémukoliv z typů, zůstává ovšem neřešena.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.62136 E14.496109

Navštívená místa v okolí: