Veveří - kostel Nanebevzetí P. Marie
Tribunový, pozdně románský kostel z doby kolem r. 1200, 14 km SZ od Brna
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Jihomoravský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Veveří | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.nasefarnosti.cz | |
| Návštěva: | 13.9.2009 |
Tribunový, pozdně románský kostel Nanebevzetí P. Marie z doby kolem r. 1200 náležel snad k zeměpanskému dvorci, o němž se předpokládá, že zde stál dříve než hrad Veveří. Kostel byl farním chrámem osady Veveří, která stávala v malém údolí za kostelem a zanikla r. 1428 během husitských válek. Její polohu dodnes připomínají střepy nacházené na polích i název místní trati Rozbořená.
Z nejstarší plochostropé stavby se dochovaly v plném rozsahu obvodní zdi kněžiště a lodi s odsazeným útvarem panské tribuny přístupné zvenčí portálem v patře, Z štít lodi a přenesený portál. V 1. pol. 15. stol. byla ke kněžišti přistavěna kaple neznámého zasvěcení (nynější sakristie), nad apsidou byl vyzděn štít a snad již tehdy byla zazděna stará a prolomena nová okna v kněžišti i lodi. Koncem 15. nebo poč. 16. stol. byla přistavěna k J zdi lodi další kaple a spojena s ní rozsáhlým průrazem. Původní portál byl přenesen do boční zdi kaple a v Z zdi lodi byl prolomen nový vstup. Při opravě kostela r. 1638 bylo zaklenuto kněžiště a údajně r. 1806 byla loď opatřena kazetovým stropem s malbami. Přibližně z téže doby pochází také hudební kruchta. Naposledy byl kostel důkladně opraven r. 1987. Kostel obklopoval hřbitov, zrušený r. 1880, jehož rozsah vymezuje zeď z r. 1846.
Kostel je orientovaná podélná jednolodní stavba s krátkým odsazeným kněžištěm ukončeným apsidou. K němu přiléhá na J čtyřboká sakristie. K lodi obdélníkového půdorysu s odsazenou tribunovou částí na Z straně se na J přimyká kaple. Její obvodní zeď navazuje na sakristii a dosahuje k Z průčelí lodi. Z hřebene střechy vyrůstá nad lodí dřevěná oplechovaná hranolová zvonice. Románský kostel je vyzděn z lomového kamene kladeného na vápennou maltu. Na vnějším i vnitřním líci apsidy jsou úseky klasového zdiva, zakryté omítkou, nároží armují kamenné kvádry. V pozdější nadezdívce asi 3 m vysoké je obsažen Z štít lodi s kamenným kruhovým okénkem děleným ondřejským křížem.
Na V straně kostela je nad nadezděným polygonálním závěrem kněžiště štít osazený na krakorcích. Ve vrcholu štítu členěného panelováním je zasazena maska s plochým reliéfem lidské tváře. Kámen nesoucí štítovou římsu zdobí drobná reliéfní figura se čtyřmi končetinami. Východní nároží sakristie podpírají masivní pilíře postavené nakoso, ukončené novodobým pultem. V hladkých fasádách jsou prolomena pozdně gotická lomená okna s kamenným ostěním.
Hlavní vstup do kostela, na hraně ostění zkosený s lomeným záklenkem, je v ose Z zdi lodi. Nad ním zůstalo nově odkryté ostění z kamenných kvádrů, původní vstup na panskou tribunu. Do J zdi boční kaple je zasazen románský ústupkový portál. Kněžiště je zaklenuto valeně, apsida deformovanou valenou klenbou. Klenební plochu člení maltové pásy a zrcadlové rámy. V apsidě byly r. 1951 zjištěny a konzervovány málo zřetelné fragmenty figurálních maleb. Jsou rozčleněny do dvou pásů: horní vznikl snad záhy po dokončení kostela a obsahoval postavy apoštolů. Dolní pás asi z 1. čtvrt. 14. stol. měl uprostřed Ukřižování a na boku patrně trůnící Madonu s dítětem. Oba pásy byly v 15. stol. přemalovány. Do sakristie se vstupuje zděným, na hraně zkoseným otvorem. Kaple má žebrovou klenbu, na stěnách je namalováno sedm konsekračních křížů a zachovány jsou i rudkové nápisy humanistickou skripturou a drobné kresby. Loď má kazetový strop s malovanými výjevy ze života P. Marie a Ježíše Krista. V Z části lodi je vestavěna dřevěná hudební kruchta.
V boční kapli je mariánský oltář z r. 1638 s edikulovým retabulem malovaným na zdi. Nad menzou je zavěšena moderní kopie deskového obrazu tzv. Madony z Veveří, díla Mistra vyšebrodského oltáře z doby před pol. 14. stol. V lodi umístěno retabulum oltáře z pol. 18. stol. s obrazem sv. Jana Nepomuckého.
V SV koutě lodi je přízední kamenná válcová ambona snad středověkého původu. Z výkopu pochází torzo polokulové nádrže románské křtitelnice. V interiéru najdeme torzo heraldického náhrobníku manželky Jáchyma Hrocha z Mezilesí pochází ze 2. čtvrt. 17. stol. a heraldický náhrobník svobodného pána Jana Karla Fimfkirchera a jeho manželky Heleny, roz. Hohenzollernové. Na vnější zdi lodi osazen klasicistní náhrobník s akroterii, u nějž byl pohřben Jean Noé Godefroi de Polier Vernand (+ 1832). Litinová náhrobní deska bez nápisu z pol. 19. stol. má ve vpadlé výplni reliéf sv. Trojice a pracovní motiv. Zvon ve věžici ulil Karel Stecher v Brně r. 1829.
Čebín - kostel sv. JiříDrásov - kostel Povýšení sv. KřížeMoravské Knínice - kostel sv. Markéty
