Kalendář věků - národní přírodní památka

Sprašový profil ve stěně bývalé cihelny se zjevnými půdními horizonty z období teplejších výkyvů poslední doby ledové, 10 km S od Mikulova

Typ:	Přírodní zajímavosti
Kraj:	Jihomoravský
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Kalendář věků
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	--
Návštěva:	19.7.2009

Na úpatí vápencového bradla Pavlovských vrchů, v těsném sousedství řeky Dyje, se zachovaly z období čtvrtohor říční terasy spodního pleistocénu (asi před 1 mil. let). Chladné glaciální klima způsobilo silné mrazové zvětrávání druhohorních vápenců ve vrcholové části Pálavy a vznik izolovaných vápencových věží.
Ve středním pleistocénu (asi před 800 000 – 125 000 lety) pokračovalo usazování říčních, eolických a svahových sedimentů. Z období poslední doby meziledové mám z Pálavy doklady o tom, že zde panovalo zřetelně teplejší a vlhčí klima a smíšený les sahal až k vrcholům Pálavy. Ve svrchním pleistocénu (asi 125 000 – 10 000 lety), v období poslední doby ledové, pokračovalo ukládání eolických a svahových sedimentů a sutí. Tyto sedimenty senou znaky výrazného promrzání v důsledku chladného klimatu. Koncem poslední doby ledové se začaly ukládat i naváté písky v nivě řeky Dyje. V posledním období čtvrtohor, holocénu, se údolní niva zarovnala povodňovými hlínami a slepá ramena se vyplnila slatinami a rašelinami.
Stará cihelna, kde se nachází Kalendář věků, je spodní částí loveckého sídliště Dolní Věstonice II. Vrstva se zbytky osídlení ze starší doby kamenné v hloubce 6-7 m je datována do období před 29 000 – 25 000 lety. Ze západní stěny získal prof. Klíma menší soubor nástrojů z pazourku, křemene, křemence, krystalické břidlice a vápence.
V l. 1985-1988 probíhaly nad cihelnou záchranné archeologické i geologické výzkumy vyvolané těžbou spraše, určené pro hráze vodního díla Nové Mlýny na řece Dyji. V průběhu těžby zde byly prozkoumány zbytky ohnišť i obydlí a v přilehlé úžlabině také skládka mamutích kostí.
Nejvýznačnějším objevem byl společný hrob tří mladých lidí, datovaný k r. 26 500 B.P., a asi o 1000 let mladší osamělý hrob muže uloženého v chatě. Antropologické nálezy z Moravy představují nejstarší velký soubor kosterních pozůstatků Homo sapiens sapiens v celosvětovém měřítku.
Na svazích směrem k obci Pavlov leží místa dalších velkých loveckých sídlišť. Komplex sídlišť mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem tvoří jedno z nejvýznamnějších civilizačních center tehdejšího světa. Současný výzkum zde hledá počátky některých progresivních technologií, jako je výroba nejstarší keramiky, textilu či košíkářství.
Profil ve sprašové stěně cihelny Dolní Věstonice je již od 60. let středem pozornosti geologů a archeologů. Bylo zde odkryto 10-16 m mocného souvrství eolických a svahových sedimentů. Profil je významný úplností sprašového souvrství a dvěma archeologickými horizonty z období pavlovienu a z počátku mladšího paleolitu s hojnými zbytky měkkýšů a zvířecími kostmi. Ve výkopech nad profilem byla zastižena kulturní vrstva pavlovienu se zbytky otevřených ohnišť lovců mamutů, čtyřmi lidskými kostrami a četnými artefakty. Z uhlíků těchto dávných ohnišť bylo metodou izotopu uhlíku 14C určeno jejich stáří na 27 000 – 28 000 let.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.886348 E16.653758

Navštívená místa v okolí: