Kyšperk (Supí hora, Geiersberg, Unčín) - zřícenina
Zříceniny gotického hradu založeného na poč. 14. stol. na ochranu zemské hranice, 3 km SV od Krupky
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Ústecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Kyšperk (Supí hora, Geiersberg, Unčín) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 4.5.2014 |
Hrad Kyšperk byl s největší pravděpodobností založen na poč. 14. stol. pány z Bergova, kteří zdejší území získali od krále Jana Lucemburského s příkazem, aby zde postavili hrad na ochranu zemské hranice. První písemná zpráva o hradu se váže k události z r. 1319, kdy se na Kyšperku před Otou z Bergova, prvním známým držitelem hradu, řešil spor Heřmana ze Šumburka a Boreše z Rýzmburka. V r. 1327 dostal Ota od Jana Lucemburského daleko větší panství bílinské a kyšperské zboží r. 1334 prodal pražskému biskupu Janovi IV. z Dražic, který hrad přejmenoval na Bischofsberg a významně jej zvelebil. Velkolepé stavební práce probíhaly i za arcibiskupa Jana z Jenštějna, pro kterého se Kyšperk stal útočištěm v době sporu s králem Václavem IV.
V nepřítomnosti arcibiskupů spravoval hrad jmenovaný purkrabí. R. 1415 byl hrad zastaven purkrabímu Rydkéři z Polenska, kterému arcibiskup Konrád z Vechty dlužil již 3000 kop českých grošů. V době husitských válek setrval Rydkéř na katolické straně a hrad byl proto několikrát obléhán. Dobyl jej patrně až r. 1433 Jakoubek z Vřesovic, který si nabytí hradu nechal od Rydkéře a jeho synů písemně stvrdit. Po Jakoubkově smrti si panství rozdělili jeho synové. Kyšperk získal nejstarší Jaroš a založil rodovou větev Kyšperských z Vřesovic, která hrad vlastnila ještě na poč. 16. stol. Kolem r. 1522 koupili hrad Glacové ze Starého Dvora, z nichž rytíř Glac r. 1526 způsobil výstřelem z ručnice rozsáhlý požár, kterému hrad podlehl a nebyl již obnoven.
Novodobý zájem o hrad nazvaný původně Geiersberg (Supí hora) se objevil v 19. a poč. 20. stol., kdy byl v rámci rozvoje lázeňské turistiky v Teplicích zakonzervován a zpřístupněn veřejnosti. Dnes je opět ponechán svému osudu.
Hrad zaujal polohu na úzkém skalnatém hřebeni v lesích nedaleko města Krupky. Přístupová cesta vedla od S po temeni svahu přes šíjový příkop překlenutý mostem. V první fázi hradu se jednalo zřejmě o blokovou dispozici, která byla za přestavby Jana z Jenštějna výrazně pozměněna. Hrad byl rozšířen, přičemž se jeho čelo posunulo více na S, z příkopu byl zřízen sklep a přístupová cesta musela být vedena od Z, kde byl vysekán nový příkop, a vzniklo nové předhradí. To bylo chráněno příčnou zdí s kulisovou bránou, která oddělovala předhradí od zhruba obdélného hradního jádra. Za Jana z Jenštějna byla ve V obvodu hradu postavena mohutná plochostropá hranolová věž, původně zřejmě třípatrová. Předpokládanou kapli ale věž neobsahovala, ta stála zřejmě v J cípu hradu vedle brány, kde jsou zjištěny i další podzemní prostory. Zbytky zdí ve V svahu byly zřejmě původně stájemi či vrátnicí. Na skále před šíjovým příkopem stávala podle některých odborníků předsunutá válcová věž. Kyšperk je poměrně ojedinělou ukázkou hradu přestavěného pro potřeby vysokých církevních hodnostářů v Království českém.
Dubí - kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Komáří vížka - rozhlednaKrupka - bazilika Panny Marie SedmibolestnéKrupka - kaple sv. Wolfganga
Krupka (Rosenberg) - zřícenina
Bohosudov-Komáří vížka - lanová dráhaStarý Dvůr - tvrzištěStarý Martin - štola
