Novozámecká průrva - technická památka
Ve skále tesaný, umělý vodní kanál, zajišťující odtok Novozámeckého rybníka, 7 km J od České Lípy
Typ: | Technické zajímavosti | |
Kraj: | Liberecký | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Novozámecká průrva | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | -- | |
Návštěva: | 9.5.2010 |
Novozámecký rybník se nachází při V okraji obce Zahrádky v mělké kotlině na soutoku Dolského a Bobřího potoka. Podle informační tabule vznikla nádrž kolem r. 1416 jako jeden ze soustavy tzv. Holanských rybníků. Jiné prameny uvádějí jako možnou dobu vzniku r. 1360 či 1479. V současnosti patří Novozámecký rybník mezi významná středověká vodní díla.
Nádrž má zemní hráz o délce 110 m sypanou na přirozenou pískovcovou lavici. Vodní hladina zaujímá plochu cca 40 ha, dalších 200 ha tvoří nánosy s rákosovým porostem. Délka vzdutí je 2,1 km a maximální hladina se nachází ve výšce 258,4 m n. m. Původní rozloha Novozámeckého rybníka byla daleko větší a vodní hladina se táhla od Zahrádek až k obci Jestřebí. Ještě na konci 18. stol. měl rybník rozlohu 300 ha.
Již při výstavbě rybníka se počítalo s vytvořením umělého odtoku i napájení, a tak vznikly dvě unikátní, do skály tesané průrvy. Odtok z rybníka je umožněn tzv. Novozámeckou průrvou o délce 175 m s maximální hloubkou 14 m a šířkou kolem 7 m. Kanál podchází silnici, za níž se stáčí na Z. V místech výpusti je instalována kopie stavidla ze 17. stol. Poblíž je vyzděné historické loviště, výpustní zařízení a rybářská bašta stojící na kamenné podezdívce sahající až do vody s půjčovnou loděk. Součástí technického řešení je třípodlažní krytá dřevěná lávka nad propustí. Na nejnižší části lávky je plošina se stavědly, nad ní je rumpál s válcovou kladkou sloužící k vytahování stavidel a v posledním patře je 7 m dlouhý mostek krytý šindelovou střechou. Mostek byl v nedávné době kompletně zrekonstruován. Druhá lávka vede pod stavědly a je z ní pěkný pohled na domek porybného i celý Novozámecký rybník. Voda z rybníka odtéká do Robečského potoka a po průchodu údolím Peklo za Českou Lípou ústí do řeky Ploučnice.
Napájení rybníka zajišťuje uměle vytesaná Mnichovská průrva zásobená vodami z Bobřího a Dolského potoka, které se stékají pod kostelem sv. Barbory. Jejich původní tok mířil o něco více na S a Mnichovská průrva byla vybudována z důvodu, aby se potoky dostaly až na úroveň hladiny Novozámeckého rybníka a mohly ho napájet. Mnichovská průrva je nazvána podle zaniklé obce Mnichov, která se kdysi nacházela v její bezprostřední blízkosti. Překlenuje ji kamenný mostek, po němž vede silnice z Jestřebí na Českou Lípu. Ze silničního mostku se dá po kamenných schodech sestoupit k malé skalní místnosti, která byla v minulosti využívána jako přístaviště loděk.
R. 1933 byl Novozámecký rybník vyhlášen národní přírodní rezervací na ploše 348 ha. Předmětem ochrany jsou význačná mokřadní společenstva a stanoviště pro téměř 200 druhů ptáků. Rezervace je zařazena do sítě mezinárodních ornitologických lokalit Natura 2000.
K Novozámecké průrvě se váže pověst o husarovi. Při jedné z válek přijeli k propusti tři cizí vojáci. Jeden z nich se vsadil, že tuto průrvu s koněm přeskočí. Podařilo se mu to tam a pak i zpět. Jeho společníci ho obdivovali a gratulovali mu. Jedno vítězství mu však nestačilo, a tak se zvoláním "Když mě čert přenesl dvakrát, dokážu to i po třetí!" se znovu pokusil o přeskok. Unavený kůň se dlouho vzpouzel, a když nakonec skočil, smekl se a společně s jezdcem se zřítil dolů. Husarovo tělo ani koně nikdy nenašli. Říkalo se, že ho odnesl čert, kterého voják svým opovážlivým chováním přivolal.
Česká Lípa - kostel Povýšení sv. Kříže
Česká Lípa - proboštství cisterciáků s kostelem sv. Maří Magdalény
Hostíkovice - kostel Nejsvětější Trojice
Hrad u Kvítkova (Pustý hrad, Kvítkov, Frýdlant) - zřícenina
Chudý hrádek - zřícenina
Jestřebí - zřícenina
Jiljov - tvrz
Kvítkov - zřícenina
Lipý - zřícenina