Panská skála - národní přírodní památka

Pozůstatek nevelkého čedičového návrší dosahujícího nadmořské výšky 597 m a vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní, 7 km SZ od Nového Boru

Typ:	Přírodní zajímavosti
Kraj:	Liberecký
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Panská skála
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	--
Návštěva:	12.8.2001, 14.6.2008, 5.2.2011

Jméno skály vzniklo překladem německého názvu "Herrnhausfelsen" (Herrnhaus = panský dům). Původně zde bylo asi 30 m vysoké holé návrší s trojicí křížů na vrcholku, nazývané Kalvárie nebo Křížový vrch. Již před koncem 18. stol. na něm jeden z prácheňských sedláků lámal čedičové sloupy, které se používaly na dveřní, okenní i jiné sloupky, patníky, obrubníky apod. Při lámání byla postupně odhalena pozoruhodná vnitřní stavba vršku, tvořeného štíhlými čedičovými sloupy. Pravidelně vyvinuté čtyř- až šestiboké sloupce jsou až 15 m dlouhé a v průměru mají okolo 20-25 cm. Uprostřed návrší stojí téměř svisle, ale směrem do stran se postupně sklánějí, a protože jsou uspořádány podle výšky jako píšťaly varhan, říká se skále lidově Varhany.
Skála by však postupující těžbou zřejmě zanikla, kdyby se o její zachování nezasloužila řada významných lidí. Jedním z nich byl i profesor Josef Emanuel, jenž svůj život zasvětil geologickému studiu Českého středohoří. Záchrana Panské skály se stala i jedním z hlavních cílů českolipského Exkurzního klubu. Jeho snaha však byla dlouho neúspěšná, protože zákony na ochranu přírody ještě neexistovaly a peníze na vykoupení nebyly. R. 1902 bylo v Děčíně založeno Sdružení na záchranu Panské skály, které se snažilo potřebné peníze shromáždit.
R. 1904 se tak podařilo dosáhnout alespoň zastavení těžby na vrcholku skály. Lámání pokračovalo jen v předpolí, kde později vzniklo malebné jezírko. V r. 1906 byla s majitelkou lomu uzavřena nová dohoda o pronájmu hlavní části skály na 6 let za roční poplatek 300 korun, hrazený z úroků ochranného fondu a z příspěvků Horského spolku pro České Švýcarsko a Okresního zastupitelství České Kamenice. Po vypršení smlouvy ale majitelka lámání obnovila a za další pronájem požadovala dvojnásobnou cenu, na kterou již shromážděný kapitál nestačil. Teprve po opakovaných intervencích byla 12. března 1913 další těžba okresním hejtmanstvím v Děčíně přerušena a po komisionelním projednání na místě bylo 30. dubna 1913 lámání kamene na Panské skále zakázáno. R. 1914 byla skála okresním výborem v České Kamenici za 20.000 korun vykoupena a od té doby měla být chráněna.
Během 1. světové války bylo ale přes četné protesty lámání kamene v malé míře obnoveno a pokračovalo i mezi válkami. R. 1939 se dokonce uvažovalo o odtěžení celé plochy mezi skálou a silnicí, kde mělo vzniknout turistické zázemí s parkem, a vytěžené sloupky měly být použity k zabezpečení ponorkové základny na ostrově Helgoland. K uskutečnění tohoto projektu už ale nedošlo a r. 1948 byla těžba na Panské skále definitivně zakázána. Narušená skalní stěna byla zakonzervována a r. 1953 prohlášena přírodní rezervací. Dnes má Panská skála statut národní přírodní památky. Z vrcholu Panské skály je pěkný výhled do okolí. Na JV úpatí Panské skály stojí Mariánský sloup, postavený na památku mladého tovaryše a vdovy, kteří zde umrzli za bouřlivé zimní noci 18. ledna 1739.

Ubytování Lužické hory

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.769396 E14.484894

Navštívená místa v okolí: