Sloup v Čechách - zámek
Barokní zámek z 1. pol. 18. stol. ve stejnojmenné obci, později klasicistně přestavěný, 8 km SV od České Lípy
Typ: | Zámky a zámecké stavby | |
Kraj: | Liberecký | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Sloup v Čechách | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.dd-sloupvcechach.cz | |
Návštěva: | 13.6.2010 |
Původním ústředním sídlem panství byl skalní hrad Sloup, který však jeho vlastníci nepochybně již v průběhu 16. stol. opustili. Kolem pol. 16. stol. za Berků z Dubé byla pod hradem v poplužním dvoře postavena renesanční tvrz, připomínaná prameny r. 1562 jako Nový dům. Majitelům sloužila až do poč. 18. stol., kdy byla místo ní v l. 1730-1733 za Jana Josefa Maxmiliána Kinského vystavěna ve V části vsi novostavba barokního zámku. Impulsem pro stavbu zámku byl zřejmě požár starší berkovské tvrze, která byla od té doby používána jen ke správním účelům a v 50. letech 20. stol. byla beze zbytku zobřena.
Nově vybudovaný jednopatrový zámek s mansardovou střechou na půdorysu písmene H byl pak jen málo dotčen pozdějšími úpravami, z nichž nejvýraznější v duchu empíru proběhla r. 1829 za Karla Kinského, kdy však byly bohužel zjednodušeny i jednotlivé dekorativní články. Ve stejném roce nechal hrabě Kinský založit galerii předků. Nelze vyloučit, že autorem barokní novostavby, prováděné pro J.J.M. Kinského, byl Pietro Paolo Columbani, autor architektury místního kostela. Sochařskou výzdobu prezentovaou postavami z řecké mytologie na atice a v nikách průjezdu dodal Antonín Braun, synovec Matyáše Brauna, krátce po dokončení vlastní stavby. Také štuková výzdoba, zachovaná v některých pokojích, odpovídá době vzniku zámku. Socha Neptuna, zdobící kašnu v zahradě, pochází až z r. 1855 a jejím autorem byl tehdy velice ceněný a významný pražský sochař Emmanuel Max. Za zámkem se nachází park dochovaný v podobě z 1. pol. 19. stol. Součástí zahradní úpravy je pohřební kaple Kinských, zasvěcená ku cti sv. Jana Nepomuckého, která je situována na hlavní osu zámku v dalekém průhledu. Na výzdobě této drobné sakrální stavby centrálního půdorysu, stavěné v l. 1738-1740, se rovněž podílel Antonín Braun. Směrem ke kostelu se rozprostírá čestný dvůr vymezený po stranách přízemními hospodářskými budovami. Kinští, resp. Preysingové drželi zámek až do druhé světové války. Po válce byla v zámku postupně ozdravovna pro pražské děti, škola v přírodě, ústav sociální péče a dnes je objekt vlastnictvím státu a je v něm umístěn domov důchodců.
Česká Lípa - kostel Povýšení sv. Kříže
Česká Lípa - proboštství cisterciáků s kostelem sv. Maří Magdalény
Hlemýždí - zahrádka paní Zdislavy
Lipý - zřícenina
Milštejn - zřícenina
Modlivý důl - skalní kaple
Panská skála - národní přírodní památka
Pihel - zřícenina
Sloup v Čechách - hrad